Bible kralická (1918)/Kolossenským

Údaje o textu
Titulek: Epištola (s.) Pavla apoštola k Kolossenským
Autor: Pavel z Tarsu
Krátký popis: biblická kniha
Zdroj: Soubor:Bible kralická (1918).pdf, Nový zákon, s. 200 a násl.
Vydáno: [s. l.] 1918
Licence: PD old 70
PD old 140
Překlad: neuveden
Licence překlad: PD old 140
Související: Bible/Kolossenským
Index stran
Dílo ve Wikipedii: List Koloským

Obsah

#1 #2 #3 #4

Kapitola I.

1 Pavel apoštol Ježíše Krista, skrze vůli Boží, a Timoteus, 2 Těm, kteříž jsou v Kolossis, svatým a věrným bratřím v Kristu Ježíši: Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. 3 Díky činíme Bohu a Otci Pána našeho Jezukrista, vždycky za vás modléce se, 4 Slyšavše o víře vaší v Kristu Ježíši, a o lásce ke všechněm svatým, 5 Pro naději složenou vám v nebesích, o níž jste prvé slyšeli v slovu pravdy, to jest evangelium. 6 Kteréž jest přišlo k vám, jako i na všecken svět, a ovoce nese, jako i u vás od toho dne, v kterémž jste slyšeli, a poznali milost Boží v pravdě, 7 Jakož jste se i naučili od Epafry, milého spoluslužebníka našeho, kterýž jest věrný k vám služebník Kristův, 8 Kterýž také oznámil nám lásku vaši v Duchu. 9 Protož i my, od toho dne, jakž jsme to uslyšeli, nepřestáváme modliti se za vás a žádati, abyste naplněni byli známostí vůle jeho ve vší moudrosti a rozumnosti duchovní, 10 Abyste chodili hodně Pánu ke vší jeho líbeznosti, v každém skutku dobrém, ovoce vydávajíce a rostouce v známosti Boží, 11 Všelikou mocí zmocněni jsouce, podlé síly slávy jeho, ke vší trpělivosti a dobrotivosti s radostí, 12 Díky činíce Otci, kterýž hodné nás učinil účastnosti losu svatých v světle, 13 Kterýž vytrhl nás z moci temnosti, a přenesl do království milého Syna svého, 14 V němž máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, 15 Kterýž jest obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření. 16 Nebo skrze něho stvořeny jsou všecky věci, kteréž jsou na nebi i na zemi, viditelné i neviditelné, buďto trůnové neb panstva, buďto knížatstva neb mocnosti; všecko skrze něho a pro něho stvořeno jest. 17 A on jest přede vším, a všecko jím stojí. 18 A onť jest hlava těla církve, kterýž jest počátek a prvorozený z mrtvých, aby tak on ve všem prvotnost držel, 19 Poněvadž se zalíbilo Otci, aby v něm všecka plnost přebývala, 20 A skrze něho aby smířil s sebou všecko, v pokoj uvodě skrze krev kříže jeho, skrze něj, pravím, buďto ty věci, kteréž jsou na zemi, buď ty, kteréž jsou na nebi. 21 Ano i vás, někdy odcizené a nepřátely v mysli, skrze skutky zlé, nyní již smířil, 22 Tělem svým skrze smrt, aby vás postavil svaté, a nepoškvrněné, a bez úhony před oblíčejem svým, 23 Však jestliže zůstáváte u víře založení a pevní, a neuchylujete se od naděje evangelium, kteréž jste slyšeli, jenž jest kázáno všemu stvoření, kteréž jest pod nebem, jehož já Pavel učiněn jsem služebník. 24 Kterýž nyní raduji se z utrpení svých pro vás, a doplňuji ostatky ssoužení Kristových na těle svém za jeho tělo, jenž jest církev, 25 Jejíž učiněn jsem já služebník, tak jakž mi to svěřil Bůh na to, abych vám sloužil, a tak naplnil slovo Boží, 26 To tajemství skryté od věků a národů, nyní pak zjevené svatým jeho. 27 Jimžto Bůh ráčil známo učiniti, kteraké by bylo bohatství slavného tajemství tohoto mezi pohany, jenž jest Kristus v vás, ta naděje slávy, 28 Kteréhož my zvěstujeme, napomínajíce všelikého člověka, a učíce všelikého člověka ve vší moudrosti, abychom postavili každého člověka dokonalého v Kristu Ježíši. 29 O čež i pracuji, bojuje podlé té jeho mocnosti, kteráž dělá ve mně mocně.

Kapitola II.

1 Chciť zajisté, abyste věděli, jakou nesnáz mám o vás, a o ty, kteříž jsou v Laodicii, a kteřížkoli neviděli tváři mé podlé těla, 2 Aby potěšena byla srdce jejich, spojená v lásce, a to ke všemu bohatství přejistého smyslu, ku poznání tajemství Boha i Otce i Krista, 3 V němž jsou skryti všickni pokladové moudrosti a známosti. 4 A totoť pravím, aby vás žádný, falešně dovodě, neoklamal podobnou k pravdě řečí. 5 Nebo ačkoli vzdálen jsem tělem, však duchem s vámi jsem, raduje se, a vida řád váš, a utvrzení té víry vaší v Krista. 6 Protož jakž jste přijali Krista Ježíše Pána, tak v něm choďte, 7 Vkořenění a vzdělaní na něm, a utvrzení u víře, jakž jste naučeni, rozhojňujíce se v ní s díků činěním. 8 Hleďtež, aťby vás někdo neobloupil moudrostí světa, a marným zklamáním, uče podlé ustanovení lidských, podlé živlů světa, a ne podlé Krista. 9 Nebo v něm přebývá všecka plnost Božství tělesně. 10 A v něm jste doplněni, kterýž jest hlava všeho knížatstva i mocnosti, 11 V němž i obřezáni jste obřezáním ne rukou učiněným, svlékše tělo hříchů skrze obřezání Kristovo, 12 Pohřbeni jsouce s ním skrze křest, skrze nějž i spolu s ním z mrtvých vstali jste skrze víru, kteráž jest mocné dílo Boží, kterýž vzkřísil jej z mrtvých. 13 Ano i vás, mrtvé v hříších a v neobřízce těla vašeho, spolu s ním obživil, odpustiv vám všecky hříchy, 14 A smazav proti nám ten zápis záležející v ustanoveních, kterýž byl odporný nám. I vyzdvihl jej z prostředku, přibiv jej k kříži; 15 A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj. 16 Protož žádný vás nesuď pro pokrm, aneb pro nápoj, aneb z strany svátku, neb novuměsíce, aneb sobot. 17 Kteréžto jsou stín věcí budoucích, ale pravda tělo jest Kristovo. 18 Nižádný vás nepředchvacuj svémyslně pokorou a náboženstvím andělským, v to, čehož neviděl, se vydávaje, a marně se nadýmaje smyslem těla svého, 19 A nedrže se hlavy, od níž všecko tělo po kloubích a svazích vzdělané a spojené roste Božím zrůstem. 20 Jestliže tedy zemřeli jste s Kristem živlům světa, proč, jako byste živi byli světu, těmi ceremoniemi dáte se obtěžovati, 21 (Když se říká: Nedotýkej se, ani okoušej, aniž se s tím obírej? 22 Kteréžto všecky věci samým užíváním jich kazí se,) podlé přikázaní a učení lidských. 23 Kteréžto věci mají sic tvárnost moudrosti, v způsobu té nábožnosti, a v pokoře pošmourné, i v neodpuštění tělu, a však nejsou v žádné platnosti, toliko k nasycení těla.

Kapitola III.

1 Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí. 2 O svrchní věci pečujte, ne o zemské. 3 Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu. 4 Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávě. 5 Protož mrtvěte oudy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlipnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení. 6 Pro kteréž věci přichází hněv Boží na syny zpurné. 7 V kterýchž i vy někdy chodili jste, když jste živi byli v nich. 8 Ale nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení, i mrzkomluvnost z úst svých. 9 Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého člověka s skutky jeho, 10 A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti, podlé obrazu toho, kterýž jej stvořil, 11 Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný, ale všecko a ve všech Kristus. 12 Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v střeva milosrdenství, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost, 13 Snášejíce jeden druhého, a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu žalobu. Jako i Kristus odpustil vám, tak i vy. 14 Nadto pak nade všecko v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti. 15 A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni. 16 Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí, učíce a napomínajíce sebe vespolek žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci svém Pánu. 17 A všecko, cožkoli činíte v slovu neb v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho. 18 Ženy poddány buďte mužům svým tak, jakž sluší, v Pánu. 19 Muži milujte ženy své, a nemějte se přísně k nim. 20 Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu. 21 Otcové nepopouzejte k hněvivosti dítek svých, aby sobě nezoufaly. 22 Služebníci poslušni buďte ve všem pánů tělesných, ne na oko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha. 23 A všecko, což byste koli činili, z duše čiňte, jako Pánu, a ne lidem, 24 Vědouce, že ode Pána vzíti máte odplatu dědictví; nebo Pánu Kristu sloužíte. 25 Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob u Boha.

Kapitola IV.

1 Páni spravedlivě a slušně s služebníky nakládejte, vědouce, že i vy Pána máte v nebesích. 2 Na modlitbě buďte ustaviční, bdíce v tom s díků činěním, 3 Modléce se spolu i za nás, aby Bůh otevřel nám dvéře slova, k mluvení o tajemství Kristovu, pro něž i v vězení jsem, 4 Abych je zjevoval, tak jakž mi náleží mluviti. 5 Choďtež v moudrosti před těmi, kteříž jsou vně, čas kupujíce. 6 Řeč vaše vždycky budiž příjemná, ozdobená solí, tak abyste věděli, kterak byste měli jednomu každému odpovědíti. 7 O věcech mých o všech oznámí vám Tychikus, bratr milý, a věrný slouha, a spoluslužebník v Pánu. 8 Kteréhož jsem poslal k vám pro to samo, aby zvěděl, co se děje u vás, a potěšil srdcí vašich, 9 S Onezimem, věrným a milým bratrem, kterýž jest tam od vás. Tiť vám všecko oznámí, co se děje u nás. 10 Pozdravuje vás Aristarchus, spoluvězeň můj, a Marek, sestřenec Barnabášův, (o kterémž jsem vám poručil; přišel-li by k vám, přijmětež jej;) 11 A Jezus, kterýž slove Justus, kteříž jsou Židé. Ti toliko jsou pomocníci moji v království Božím, kteříž byli mé potěšení. 12 Pozdravuje vás Epafras, kterýž od vás jest, slouha Kristův, kterýž vždycky úsilně pracuje na modlitbách za vás, abyste stáli dokonalí a plní ve vší vůli Boží. 13 Nebo svědectví jemu vydávám, žeť vás velmi horlivě miluje, a též i ty, kteříž jsou v Laodicii, i kteříž jsou v Hierapoli. 14 Pozdravuje vás Lukáš lékař milý a Démas. 15 Pozdravte bratří Laodicenských, i Nymfy, i té církve, kteráž jest v domě jeho. 16 A když bude přečten u vás tento list, spravtež to, ať jest i v Laodicenském zboru čten; a ten, kterýž jest psán z Laodicie, i vy také přečtěte. 17 A rcete Archippovi: Viz, abys služebnost, kterouž jsi přijal od Pána, vyplnil. 18 Pozdravení mou rukou Pavlovou. Pamatujtež na mé vězení. Milost Boží s vámi. Amen.