Kapitola I.
1 Pavel a Silván a Timoteus církvi Tessalonicenské v Bohu Otci našem a Pánu Ježíši Kristu:
2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
3 Povinniť jsme díky činiti Bohu vždycky z vás, bratří, tak jakž hodné jest, proto že velmi roste víra vaše, a rozmáhá se láska jednoho každého z vás, všechněch k sobě vespolek,
4 Tak že my se vámi v zbořích Božích chlubíme, vaší trpělivostí a věrou ve všech protivenstvích vašich a ssouženích, kteráž snášíte.
5 A tať jsou zjevný důvod spravedlivého soudu Božího, abyste tak za hodné jmíni byli království Božího, pro něž i trpíte,
6 Poněvadž spravedlivé jest u Boha, aby zase odplaceno bylo těm, kteříž vás ssužují, ssoužením,
7 Vám pak, kteříž úzkost trpíte, odpočinutím s námi, při zjevení Pána Ježíše s nebe s anděly moci jeho,
8 V plameni ohně, kterýž pomstu uvede na ty, ješto neznají Boha, a neposlouchají evangelium Pána našeho Jezukrista.
9 Kteříž pomstu ponesou, věčné zahynutí, od tváři Páně a od slávy moci jeho,
10 Když přijde, aby oslaven byl v svatých, a předivný ukázal se ve všech věřících, (nebo uvěřeno jest svědectví našemu u vás,) v onen den.
11 Pročež i modlíme se vždycky za vás, aby vás hodné učiniti ráčil povolání toho Bůh náš, a vyplnil všecku dobře libou vůli dobrotivosti, i skutek víry mocně,
12 Aby oslaveno bylo jméno Pána našeho Jezukrista v vás, a vy v něm, podlé milosti Boha našeho, a Pána Jezukrista.
Kapitola II.
1 Prosímeť pak vás, bratří, skrze příští Pána našeho Jezukrista, a naše shromáždění v něj,
2 Abyste se nedali rychle vyrážeti z mysli, ani kormoutiti, buď skrze ducha, buď skrze řeč, neb skrze list, jako od nás poslaný, jako by nastával den Kristův.
3 Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane, leč až prvé přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení,
4 Protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, aneb čemuž se děje Božská čest, tak že se v chrámě Božím jako Bůh posadí, počínaje sobě, jako by byl Bůh.
5 Nepomníte-liž, že ještě byv u vás, o tom jsem vám pravil?
6 A nyní co mešká, víte, totiž aby on zjeven byl časem svým.
7 Nebo již tajemství nepravosti působí, toliko až by ten, kterýž jej zdržuje nyní, z prostředku byl vyvržen.
8 A tehdážť zjeven bude ten bezbožník, kteréhož Pán zabije duchem úst svých, a zkazí zjevením jasné přítomnosti své,
9 Toho nešlechetníka, jehož příští jest podlé mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými,
10 A se všelikým podvodem nepravosti, v těch, kteříž hynou, proto že lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli.
11 A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů aby věřili lži,
12 A aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost.
13 Myť pak jsme povinni děkovati Bohu vždycky z vás, bratří Pánu milí, že vyvolil vás Bůh od počátku k spasení, v posvěcení Ducha, a u víře pravdy,
14 K čemuž povolal vás skrze evangelium naše, k dojití slávy Pána našeho Jezukrista.
15 A protož, bratří, stůjtež, a držtež se učení vydaného, jemuž jste se naučili, buď skrze řeč, buď skrze list náš.
16 Ten pak náš Pán Ježíš Kristus, a Bůh i Otec náš, kterýž zamiloval nás, a dal potěšení věčné, a naději dobrou z milosti,
17 Potěšujž srdcí vašich, a utvrdiž vás v každém slovu i skutku dobrém.
Kapitola III.
1 Dále pak, bratří, modlte se za nás, aby slovo Páně rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás,
2 A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech jest víra.
3 Ale věrnýť jest Pán, kterýž utvrdí vás, a ostříhati bude od zlého.
4 Doufámeť pak v Pánu o vás, že to, což vám předkládáme, činíte i činiti budete.
5 Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží, a k trpělivému očekávání Krista.
6 Přikazujemeť pak vám, bratří, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddělovali od každého bratra, kterýž by se choval neřádně, a ne podlé naučení vydaného, kteréž přijal od nás.
7 Nebo sami víte, kterak jest potřebí následovati nás, poněvadž jsme se nechovali mezi vámi neslušně.
8 Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s těžkostí, ve dne i v noci dělajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.
9 Ne jako bychom neměli k tomu práva, ale abychom se vám za příklad vydali, abyste nás následovali.
10 Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám předkládali: Kdo nechce dělati, aby také nejedl.
11 Slyšímeť zajisté, že někteří mezi vámi chodí nezpůsobně, nic nedělajíce, ale v neužitečné věci se vydávajíce.
12 Protož takovým přikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojně pracujíce, svůj chléb jedli.
13 Vy pak, bratří, neoblevujte dobře činíce.
14 Pakli kdo neuposlechne skrze psání řeči naší, toho znamenejte, a nemějte s ním nic činiti, aťby se zastyděl.
15 A však nemějte ho za nepřítele, ale napomínejte jako bratra.
16 Sám pak ten Pán pokoje dejž vám vždycky pokoj všelijakým způsobem. Pán budiž se všemi vámi.
17 Pozdravení mou rukou Pavlovou, což jest za znamení v každém listu. Takť obyčejně píši.
18 Milost Pána našeho Jezukrista se všechněmi vámi. Amen.
