Bhagavadgíta/Tradice vědění
Bhagavadgíta Véda Vjása | ||
Činnost bez lpění | Tradice vědění | Činnost v oddanosti |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Bhagavadgíta |
Podtitulek: | Tradice vědění |
Autor: | Véda Vjása |
Krátký popis: | Kršna vysvětluje: „toto prastaré vědění o józe, které bylo velmi dobře utajeno nyní já sděluji tobě, neboť jsi se mi oddal a jsi můj přítel“. |
Původní titulek: | Džňánajógó |
Zdroj: | Bhagavadgíta chapter 4 |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Vladimír Hubený |
Licence překlad: | CC0 |
OTRS ticket 2008022210007997 , nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách |
Kršna vysvětluje: toto učení jógy jsem sdělil Vivasvanovi[red 1], Vivasvan je sdělil Manuovi[red 2] a Manu je sdělil Ikšvákanovi[red 3].
- 4.2 – 4.3 Ztráta vědění
Takto bylo vědění o józe postupně přijato královskými světci. Ale postupem času bylo toto vědění ztraceno, ó hubiteli zla. Toto prastaré vědění o józe, které bylo velmi dobře utajeno, nyní já sděluji tobě, neboť jsi se mi oddal a jsi můj přítel.
- 4.4 – 4.10 Zrození osvícených
Ardžuna říká: ty jsi se narodil později než se narodil Vivasvan. Jak mám tedy rozumět tomu, že jsi sděloval již jemu? Kršna vysvětluje: já i ty jsme prošli mnoha zrozeními, ó Ardžuno. Já je znám všechna, ale ty, ó hubiteli zla, je neznáš. Ačkoli jsem nezrozený a neměnný, ačkoli jsem íšvara[red 4] všech bytostí, přesto svou nekonečnou podstatou jsem zrozen mocí svého vlastního klamu (májá[red 5]). Kdykoli moje dharma upadá, ó Bhárato, když, adharma[red 6] začne převládat, pak zrodím sama sebe, abych chránil dobro a ničil zlo. Zrozuji se věk po věku, abych obnovil dharmu. Ten, kdo zná mou božskou podstatu, můj skutečný původ, ten se nevrací zpět do těla, ale zůstává ve mně, ó Ardžuno. Zůstává ve mně osvobozen od pout vášně a strachu a splynutím se mnou nachází útočiště ve mně očištěn ohněm poznání.
- 4.11 – 4.12 Přijmutí každého
Ať mě kdokoliv, jakýmkoli způsobem následuje, já ho přijmu, neboť všechny cesty vedou ke mně, ó Pártho. Ti, kdo si přejí úspěch v činnosti a obětují svou činnost bohům, mají rychle úspěch, neboť na tomto světě se úspěch rodí z činnosti.
- 4.13 – 4.13 Čtyři způsoby života
Stvořil jsem čtyři způsoby života (varnam) podle vlastností karmy. Přestože jsem je stvořil, věz, že já sám jsem nečinný a neměnný.
- 4.14 – 4.22 Činnost a nečinnost
Činnost mě nepoutá, ani netoužím po plodech činnosti. Kdo mě skutečně poznal, není poután činností. Víme, že v minulosti nalezli vysvobození ti, kteří plnili svou povinnost. Proto jednej i ty tak, jako kdysi jednali předkové. Co je činnost a co je nečinnost. I moudří se v tomto někdy mýlí. Vyložím ti, co dělat, jak se osvobodit od hříchu. Je třeba vědět co je činnost a co je nečinnost, ale také je třeba vědět, co je špatná činnost. Neboť spletité jsou cesty karmy. Kdo vidí nečinnost v činnosti a činnost v nečinnosti, je moudrý mezi lidmi, je jógínem, udělal všechno, co měl udělat. Ten, jehož činnost je prosta tužeb a jejich důsledků, jehož činnost prošla ohněm poznání, ten člověk je moudrý mezi lidmi. Je spokojený a nezávislý, netouží po plodech své činnosti, je nečinný, třebaže plně činný, nedá se zaslepit nadějí ani oslnit bohatstvím a s ukázněnou myslí, koná jen tělem, a tak nepáchá žádný hřích. Spokojen s čímkoli, bez touhy po čemkoli, nedotčen protiklady, bez závisti, vyrovnaný v úspěchu i neúspěchu, činný a přesto bez pout.
- 4.23 – 4.32 Činnost v oddanosti
Ten, kdo je činný bez pout je osvobozen, jeho mysl je ustálena v poznání, ten činnost obětuje mně a jeho činnost se zcela rozplyne ve mně. Pro něj je činnost obětí brahman;[red 7] oběť je brahman; brahma je obětován do ohně brahman; do brahman vstupuje ten, kdo splynul s brahman svou činností. Někteří jógíni vidí činnost jako oběť bohům, jiní zase obětují oběť do ohně brahman. Někteří obětují sluch a ostatní vlastnosti smyslů do obětního ohně, jiní zase obětují objekty smyslů do ohně oběti. Někteří obětují smyslové vnímání a jiné funkce prány[red 8] do ohně jógy, zažehnuté poznáním. Jiní zase obětují, bohatství, odříkání a sebekázeň. Ti, kdo se zaslíbili obětovat sama sebe obětují studium a své vědění. Jiní zase, kteří jsou oddáni ovládání prány, obětují výdech do vdechu a vdech do výdechu. Jiní zase, kteří omezují potravu, obětují pránu práně. Tito všichni vědí, co je oběť a jejich hříchy jsou zničeny ohněm oběti. Ti, co jedí zbytky po oběti, jedí nektar věčnosti brahma. Tento svět, ó nejlepší z Kurů[red 9], není pro toho kdo neobětuje, jak tedy (svět) následující? Tedy, je mnoho možných obětí tváří v tvář brahmá, ale všechny jsou zrozené z činnosti a věz, že oběť tě vysvobodí.
- 4.33 – 4.34 Vědění v oddanosti
Obětovat vědění je větší oběť, než obětovat hmotné předměty, ó hubiteli zla, neboť veškerá činnost, ó Pártho, vrcholí ve vědění. Věz, že moudří, kteří zřeli nejvyšší pravdu ti poradí. Ptej se jich ve vší pokoře a buď jim oddán.
- 4.35 – 4.38 Vědění očisťuje
Toto vědění zabrání, abys upadl znova do klamu, ó Pándavo, protože uzříš celost bytí v sama sobě a také ve mně. I kdybys byl nejhříšnější ze všech hříšníků, všechny hříchy překonáš mocí poznání. Neboť, tak jako planoucí oheň mění palivo na popel, ó Ardžuno, tak i oheň poznání spaluje na popel všechny důsledky karmy. Vskutku, na tomto světě není nic tak očisťujícího jako vědění. Ten, kdo se zdokonaluje v józe, sám to časem objeví v sama sobě.
- 4.39 – 4.42 Oddanost a víra
Ten, kdo věří, kdo je oddaný a kdo ovládá své smysly, nalezne poznání. A ten, kdo ví, rychle najde nejvyšší blaho. Ale člověk nevědomý, pochybovačný a bez víry, nikam nedospěje. Neboť tomu, kdo pochybuje nepatří tento svět, ani příští, ani není šťastný. Činnost nepoutá toho, kdo se zbavil důsledků činnosti jógou, kdo se zbavil všech pochyb poznáním a kdo vlastní sama sebe, ó Dhanandžajo. Proto, když jsi rozetnul ostřím poznání pochyby, zrozené z nevědomosti, jež sídlí v tvém srdci, najdi útočiště v józe, povstaň ó Bhárato.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.
- ↑ Vivasvan – sluneční bůh
- ↑ Manu – první zákonodárce
- ↑ Ikšvákan – praotec lidstva
- ↑ Íšvara – nejvyšší pán všeho stvoření
- ↑ Májá znamená neskutečnost, klam, zapomnění - to, co není. Pod vlivem máji si člověk myslí, že může být šťastný v pomíjivém hmotném světě. Síla máji je taková, že ačkoliv může člověk trpět mnohonásobným utrpením, bude si stále myslet, že je šťastný. Příčinou utrpení člověka a jeho neschopnosti je mája, pod jejímž vlivem zapomene na svou božskou podstatu. Povahou hmotného světa je, že čím více člověk touží po hmotných požitcích, tím více je připoutáván spletitostmi máji. Člověk jedná pod vlivem máji a zaplétá se čím dále tím více do zákonitostí karmy (příčin a důsledků činnosti). Shrneme-li vše, znamená májá iluze, trik, přelud, který zmate člověka tak, že si myslí, že věčnost a štěstí lze najít uspokojením tužeb hmotného světa, který je ve skuečnosti pomíjivý a plný utrpení. Účelem védské literatury je vysvobodit všechny bytosti z vlivu máji.
- ↑ Adharma – chaos
- ↑ Brahman je svrchované, nepomíjivé bytí, označení nejvyššího kosmického principu a vnitřní podstata všech bytostí. Rozmanité vesmírné projevy pohybující se i nehybná hmota, atomy, těla, planety, vesmír nemají svou prapůvodní příčinu sami v sobě ani nejsou věčné. Všechno pochází z věčného brahman. Sanskrtský slovní kořen brmh znamená růst nebo expanse. S touto formou brahman se setkáváme ve spojeních nirguna-brahman nebo saguna-brahman. Brahman je esence se které vznikly všechny živé bytosti a do které se zase vracejí. Brahman se také užívá ve spojení s hláskou óm (aum) nebo všeobecně ve spojení s védy - vědění. Tento výraz se nesmí zaměňovat s výrazem brahmá – stvořitel světa nebo bráhmana, bráhmin, bráhman – světec, kněz, duchovní učitel.
- ↑ Prána – dech života
- ↑ Kuru – rod kuruovců