Bhagavadgíta/Nepomíjivost brahman
| Bhagavadgíta Véda Vjása | ||
| Vědění a moudrost | Nepomíjivost brahma | Důvěrné vědění |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bhagavadgíta |
| Podtitulek: | Nepomíjivost brahma |
| Autor: | Véda Vjása |
| Krátký popis: | Ardžuna chce vědět co je brahma. Kršna vysvětluje: „brahma je svrchovaný, nepomíjivý vesmírný pricip a to, čemu se říká vnitřní podstata všeho“. |
| Původní titulek: | Akšarabrahmajógó |
| Zdroj: | Bhagavadgíta chapter 8 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Vladimír Hubený |
| Licence překlad: |  CC0 |
| OTRS ticket 2008022210007997 , nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách | |
Ardžuna se ptá: co je brahma[red 1], co je adhjátma[red 2], co je karma, co je adhibhuta[red 3] a co je adhidaiva[red 4], ó Purušóttamo[red 5]. Kde a jak vypadá sídlo adhijadžňa[red 6] v tomto těle, ó Madhúsudano[red 7]. Jak mohou asketi udržet vzpomínku na tebe v době odchodu?
Kršna vysvětluje: brahma je svrchovaný, nepomíjivý vesmírný pricip a to, čemu se říká vnitřní podstata všeho. Karmy jsou důsledky (visargah) vzniklé vývojem bytostí. Adhibhuta je pomíjivá příroda, adhidaiva je nepomíjivý věčný duch a adhijadžňa je osobní obětní jáství, ó nejlepší z vtělených.
- 8.5 – 8.10 Poslední okamžik
Není pochyby o tom, že ten, kdo v posledním okamžiku obětuje sama sebe mně, opustí tělo a dosáhne mého stavu bytí. Neboť zřetelná vzpomínka na poslední stav bytí v těle je stav, kterého dosáhne duch po svém uvolnění, ó synu Kaunté. Udržuj proto pořád vzpomínku na mě a bojuj. Není pochyby o tom, že dosáhneš mého stavu bytí, bude-li tvá mysl a tvůj intelekt zaměřený jenom na mě. S vědomím zvyklým pravidelně meditovat, zaměřen jenom jedním směrem, dospěješ jistojistě k pánu puruša[red 8], ó Pártho. Ten, kdo si udrží vzpomínku na vševědoucího, nejstaršího světovládce, udržovatele všeho, jemnějšího než nejjemnější, nepředstavitelného, zářícího jako slunce v temnotách nevědomosti, ten dospěje k pánu puruša v posledním okamžiku. Mysl uklidněná, oddaná, sjednocená v józe, prána[red 9] zaměřená v (duchovním) centru mezi obočím.
- 8.11 – 8.16 Zážitek nepomíjejícího
Teď ti krátce vysvětlím stav, který znalci véd[red 10] nazývají, nepomíjejícím, jehož dosáhnou asketi životem bez lpění a zaměřením na jediný cíl. Všechny brány těla uzavřeny, mysl upoutána v (éteru) srdce, prána ustálena na místě v hlavě (mezi obočím), vznikne stav zaměřenosti v józe. Vyslovením slabiky aum[red 11], která představuje brahma, vzpomeň mě v okamžiku kdy opustíš tělo a dosáhneš nejvyššího cíle. Pro toho jógína, který si každodenně udržuje vzpomínku jenom na mě a kdo je sjednocený s nejvyšším, ten mě jednoduše dosáhne, ó Pártho. A když dospěl ke mně, nejvyššímu, nezrodí se již nikdy tento mahátmá[red 12] do tohoto pomíjivého světa bolesti, protože dosáhl nejvyšší dokonalosti. Až po svět brahma jsou světy znovuzrození živých bytostí, ó Ardžuno. Ten ale, kdo dosáhl mě, je zbaven znovuzrození, ó synu Kaunté.
- 8.17 – 8.20 Věčnost neprojeveného
Ti, kdo vědí, že den brahmá trvá tisíc jug a že po tisíci jug končí jeho noc, vědí, co je den a noc. Na úsvitu dne brahmá se z neprojeveného stává projevené a s příchodem noci brahmá se všechno rozplývá v tom, čemu se říká neprojevené. Takto se zrozují znovu a znovu zástupy živých bytostí, které s příchodem noci bezmocně zanikají a s příchodem dne zase přicházejí, ó Pártho. Ale za těmito neprojevenými světy je jiné neprojevené věčné bytí, které nezaniká, když všechna ostatní bytí zanikla.
- 8.21 – 8.22 Neprojevené tat
To neprojevené, nepopsatelné, jemuž říkáme tat[red 13], je tím nejvyšším cílem. Ten, kdo k tat dospěl se už nevrací. Tat je můj nejvyšší stav. Tat je nejvyšší puruša, kterého je možné dosáhnout jednosměrným zaměřením a oddaností, ó Pártho. Tat je podstatou všeho a vše je obsaženo v tat.
- 8.23 – 8.25 Nepomíjivé opouští tělo
Nyní ti povím něco o okamžiku opuštění (těla), kterým jógín nevyhnutelně prochází a vrací se, ó vládče králů. Ti jógíni, znalí brahman, dospějí do brahmalóka, když opustí tělo v době kdy svítí slunce, v první polovině měsíce a v první polovině roku, kdy putuje slunce na sever. Ti jógíni, kteří opouštějí tělo v noci, ve druhé polovině měsíce a také v druhé polovině roku, kdy putuje slunce na jih dospějí do čandramasa se vracejí zpět.
- 8.26 – 8.28 Vysvobození nebo znovuzrození
Světlo vědění a temnota nevědomosti jsou věčné cesty na tomto světě. Jedna vede k vysvobození a druhá k opětnému návratu. Jógín, jenž zná obě cesty, nikdy nezabloudí. Proto, ó Pártho, zůstaň vždycky ustálený v józe. Jógín, který toto všechno ví, je povznesen nad plody zásluh přisouzené védy za obětní dary a askezi a dosáhne prvotního, nejvyššího stavu.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.
- ↑ Brahma – také brahman je svrchovaný, nepomíjivý vesmírný princip a to, čemu se říká vnitřní podstata všeho.
- ↑ Adhjátma – vnitřní podstata sama sebe
- ↑ Adhibhuta – vnitřní podstata elementů
- ↑ Adhidaiva – vnitřní podstata božských bytostí
- ↑ Purušótama – nejvyšší pán kosmu
- ↑ Adhijadžňa – vnitřní podstata obětních obřadů
- ↑ Madhúsudana (Kršna) – vítěz nad démonem Madhú
- ↑ Puruša – duchovní podstata kosmu, universální bytí
- ↑ Prána – dech života
- ↑ Védy – védské spisy
- ↑ Aum – prazvuk stvoření
- ↑ Mahátmá – velký mudrc, velký světec, velký duch
- ↑ Tat – To