Bhagavadgíta/Božská a démonická podstata
| Bhagavadgíta Véda Vjása | ||
| Nejvyšší podstata bytí | Božská a démonická podstata | Trojí podstata života |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Bhagavadgíta |
| Podtitulek: | Božská a démonická podstata |
| Autor: | Véda Vjása |
| Krátký popis: | Kršna vysvětluje: „jsou tři temné brány, které ničí átma; smyslnost, zloba a chamtivost. Těmto se musíme vyhnout“. |
| Původní titulek: | Daivásurasanpada vibhágajógó |
| Zdroj: | Bhagavadgíta chapter 16 |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Vladimír Hubený |
| Licence překlad: |  CC0 |
| OTRS ticket 2008022210007997 , nepřeložené výrazy vysvětleny v redakčních poznámkách | |
- 16.1 – 16.3 Božská podstata
Kršna vysvětluje: nebojácnost, citlivost, ustálenost v józe, šlechetnost, sebevláda, sebeobětování, znalost (védských) spisů,[red 1] sebekázeň, upřímnost, trpělivost, pravdivost, přívětivost, sebezapření, mírumilovnost, soucit, nezištnost, vlídnost, skromnost, vytrvalost, vitalita, shovívavost, morální síla, mravnost, snášenlivost a ušlechtilost jsou vlastnosti těch, kteří jsou zrozeni s božskou podstatou, ó Bhárato.[red 2]
- 16.4 – 16.6 Démonická podstata
Pokrytectví, domýšlivost, ješitnost, rozhořčenost, trpkost, ale také nevědomost jsou vlastnosti těch, kteří jsou zrozeni z démonickou podstatou, ó Pártho. Božské vlastnosti vedou k osvícení, démonické do poddanství. Netruchli tedy, ó Pándavo, neboť jsi zrozen s božskou podstatou. Na tomto světě jsou dva typy lidí; s božskou podstatou a s démonickou podstatou, jak jsi již dříve ode mne slyšel, ó Pártho.[red 3]
- 16.7 – 16.20 Vlastnosti démonické podstaty
Lidé s démonickou podstatou neznají sebeobětování, sebezapření ani soucit. Nevědí nic o pravdě ani o snášenlivosti. Říkají, že na tomto světě není pravdy, ani (mravního) řádu ani íšvary[red 4] a že nic nemá svou příčinu ale je způsobeno náhodně a touhou po důsledku. Ti, co zastávají tento názor mají porouchaný a malomyslný intelekt, libují si v krutých činech, jsou nepřátelé tohoto světa a jsou příčinou jeho zániku. Oddávají se tužbám, jsou plni pokrytectví, nadutosti a domýšlivosti. Podlehli klamu a jednají zlovolně. Jsou posedlí nespočetnými tužbami, které končí teprve jejich smrtí. Splnění tužeb je jejich nejvyšší cíl – buď si jistý, že nic jiného. Poutáni sty klamných nadějí, oddávají se smyslnosti a nenávisti. Jednají bez zábran aby dosáhli bohatství a požitků. Toto získám dnes, tamto si splním zítra; toto je moje a i tamto bohatství bude moje; tohoto nepřítele jsem zničil a ostatní nepřátele zničím také; já jsem pán, já se raduji, já jsem dokonalý, já jsem mocný, já jsem šťastný; já jsem bohatý a urozený. Kdo se mi může vyrovnat. Já chci obětovat, já chci dávat; já chci užívat. Oklamáni nevědomostí a pomateni četnými představami jsou zapleteni do pasti klamu. Závislí na ukojení vášní padají hanebně do hlubin. Opojeni pýchou a otráveni bohatstvím, domýšlivě a sveřepě vykonávají oběti jen navenek pro okázalost a v rozporu s pravidly (védských) spisů. Posedlí sobectvím, násilím, pýchou, vášní a zlobou – mě, který pobývá v jejich i jiných tělech – tito zlovolní lidé nenávidí. Tyto kruté (bytosti) plné nenávisti, nejhorší z lidí na tomto světě, považuji za zločince s démonickou podstatou. Znovu a znovu jsou zrozeni s démonickou podstatou. Tyto oklamané (bytosti), nedosáhnou mě, ale klesají do temnot, ó synu Kaunté.
- 16.21 – 16.23 Tři temné brány
Jsou tři temné brány, které ničí átma; smyslnost, zloba a také chamtivost. Těmto se musíme vyhnout. Člověk, jenž je osvobozen od těchto tří temných bran dělá to, co je dobré pro átma a tím dosáhne nejvyššího stavu (bytí), ó synu Kaunté. Ale ten, kdo porušuje pravidla (védských) spisů a jedná jen pod tlakem tužeb, nedosáhne ani dokonalosti, ani štěstí, ani nejvyššího stavu (bytí).
- 16.24 – 16.24 Jednání v souladu
Proto jednej tak, jak určují (védské) spisy co je dobré a co je špatné. Tím, že poznáš, která činnost je v souladu s (védskými) spisy splníš svůj úkol na tomto světě.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí. Poznámky vysvětlují nepřeložené sanskrtské výrazy v textu.
- ↑ Védy jsou posvátné spisy, jedny z nejstarších v tradici indoevropských národů a jsou kulturním dědictvím íránských a indických Árjů. Védské spisy jsou neoddělitelnou součástí hinduismu a indických filosofických škol. Do prvotní věčné trojice véd (trajam brahma sanátanam) patří Rgvéd (modlitební úvahy), Sámavéd (melodické uctívání sómové šťávy) a Jadžurvéd (návody obětního uctívání). Později byl přidán k této trojici Atharvavéd (obětní a zaklínací formule) a pátým védem je někdy nazýván epos Mahábhárata, jejíž součástí je Bhagavadgíta.
- ↑ Bhárata (Ardžuna) – mocný král Indie, potomek králů.
- ↑ Pártha (Ardžuna) – syn Prthi
- ↑ Íšvara – nejvyšší pán všeho stvoření