Bajky Lafonténovy/Liška a kohout
| Bajky Lafonténovy Jean de La Fontaine | ||
| Zajíc a žáby | Liška a kohout | Krkavec hrající si na orla |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Liška a kohout |
| Autor: | Jean de La Fontaine |
| Původní titulek: | Le Coq et le Renard |
| Zdroj: | Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 25–26. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Emil Herrmann |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Starý, chytrý kohout seděl na stromě, rozhlížeje se bedlivě na všecky strany. Tu přiběhla liška a jala se mluviti k němu hlasem líbezným: „Bratře, od nynějška není války mezi námi, věčný mír nás pojí, přicházím ti to pověděti; protož sestup, abych tě mohla obejmouti, a neváhej, neboť musím ještě na mnohá místa doběhnouti, abych radostnou tu zvěst rozhlásila. Ty a rod tvůj budete nyní bez obavy moci svým pracem se oddati, my vám sestersky budeme nápomocny. Jen už pojď a přijmi ode mne políbení sesterské.“
„Milá přítelko,“ odvětil kohout, „nemohla’s mi zvěstovati zprávu milejší a lepší, a těší mne dvojnásobně, že ty právě mi oznamuješ věčný mír. Avšak tamto vidím dva chrty, zajisté jsou také vysláni, aby rozhlašovali zprávu tvou. Běží sem rychle, hned tu budou; sestoupím tedy, a budeme se moci všichni líbati.“
„Na shledanou!“ zvolala liška. „Cesta má jest daleká, budeme se z toho spolu až někdy jindy radovat.“ A vzala nohy na ramena, málo jsouc spokojena výsledkem své lsti.
Starý kohout ale smál se strachu její, neboť podvésti podvodníka dvojnásobně těší.