Bajky Lafonténovy/Lev a osel
| Bajky Lafonténovy Jean de La Fontaine | ||
| Krkavec hrající si na orla | Lev a osel | Mlynář a jeho syn |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Lev a osel |
| Autor: | Jean de La Fontaine |
| Původní titulek: | Le Lion et l’Âne chassant |
| Zdroj: | Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 27–28. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Emil Herrmann |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Královskému lvu zachtělo se kdysi opět jednou honiti a vystrojit si slavné hody; neměl však chuti na drobná zvířátka, neboť lahůdkou mu byli kanci, jeleni, daňkové, srnci a podobná zvěř. Aby jistěji něco ulovil, poručil oslovi, dobrému to křiklounu: „Ty buď mým náhončím a řvi co ti hrdlo stačí.“ Ukryl osla do křoví, přikryl ho listím a kázal mu řváti; vědělť, že hrozným osla křikem všecka zvěř se zděsí a dá na útěk, přičemž mu snadněji v cestu vběhne. A skutečně, jakmile se ozval křik oslův, pojalo zděšení zvěř tomu nezvyklou, vyplašena prchala zvířata slepě ze svých brloh a stala se kořistí lva.
Pyšně po skončeném lovu zvolal osel: „Nuže, neposloužil jsem ti dobře?“
„Ovšem,“ odvětil lev, „udatně jsi křičel, a kdybych nebyl věděl, kdo to křičí, byl bych také se poděsil.“
Dobře cítil osel zasloužený posměch krále zvířat, avšak musel mlčeti, neboť netroufal si rozzlobit se na lva. —
Je-li co směšnějšího nad křiklouna se chvástajícího?