Bajky Ivana Krylova/Svišť a Liška

Údaje o textu
Titulek: Svišť a Liška
Autor: Ivan Andrejevič Krylov
Krátký popis: bajka
Původní titulek: Лисица и Сурок
Zdroj: Soubor:Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, 1886
Licence: PD old 70
Překlad: Hynek Jaroslav Mejsnar
Licence překlad: PD old 70
Index stran

18. Svišť[1] a Liška.

Kam pospícháš tak, kmotra, bez dechu?
Svišť ptal se Lišky na rozcestí.
„Ach, drahý kmotře, zlé to zvěsti!
Mne s křivdou honí — pro pletek prý neplechu.
Ty víš, byla jsem soudcem v kuří posadě;
jáť klidu pozbyla i zdraví v úřadě,
já v práci jedva do úst dala,
a v noci jsem se nevyspala,
a za to nemilosť jsem za odplatu vzala,
a to skrz klevety. Nu, pomysli jen sám,
kdo bude v světě práv, jsa poddán klevetám?
Já bráti úplatek!? toť abych zešílela!
Nu, vídal-li jsi ty, dám na tebe se celá,
že by kdy byl ten hřích mně přiměřen?
No považ, vzpomeň, zda to znáte?“
— „Ne, kmotřičko; však zřel jsem častokráte,
že rypák tvůj byl opeřen.“ —

Tak mnohý vzdychá na svém místě.
jak poslední by groš dal z nohavic;
a přece zná to město jistě,
že neměl nic a nic,
a žena toho polovic.
Však podívej se: brzo ruce holé
tam postavily dům, tu koupí dvůr i pole.
Jak medle s výdajem se důchod srovnává?
Ač na soudě se pravdy nedolovíš,
přec na svědomí vezmeš, vstříc mu povíš,
že s rypáku mu peří sprchává.


  1. Popelice, myš lesní.