Bajky Ivana Krylova/Moucha a pocestní

Bajky Ivana Krylova Ivan Andrejevič Krylov
Orel a Slepice	Moucha a pocestní	Opice (kniha první)

Údaje o textu
Titulek:	Moucha a pocestní
Autor:	Ivan Andrejevič Krylov
Krátký popis:	bajka
Původní titulek:	Муха и Дорожные
Zdroj:	Soubor:Bajky Ivana Krylova v devíti knihách, díl I.djvu Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, 1886
Licence:	PD old 70
Překlad:	Hynek Jaroslav Mejsnar
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

V den parný v červenci, a právě o polednách
vůz s rodinou a zbožím v bednách
jel pískem, pansky značený
a čtvermo tažený
Jel horem.
Již stěží táhne spřež: ač kočí zuří vzdorem,
přec stanul vůz. Tu koní mučitel
hned slézá rozhněvaný
a žilou s lokajem v ně buší s každé strany.
Však marno vše. Ven z kodrcavé vany
pán, paní vylézá, syn, služka, učitel.
Zas koně v kočár notně obtěžkaný,
ač hnuli jím, přec mdle a slabě sáhli,
a pískem do kopce jen leda leda táhli.
Sem Moucha přibude. Jak nepomoci z běd?
Hned chutě do práce: i bzučí za much pět,
a kolem vozu šuká, shání,
tu podsednímu brčí u čela,
tu náručního kousne do těla,
tu náhle na kozlík si sedne jako páni,
buď koně chvíli ostavíc
kříž na kříž do lidí, a vráží v nos a líc.
Nu, jako na jarmark se žene, supe, křehce;
jen na to touží při znoji,

že nijak nikdo jí
a v ničem přispěť nechce.
Jdou líně sluhově a planě reptají,
a s paní učitel si lašky šeptají;
sám zapomenuv pán, že nesnáze je značně.
šel v borek se služkou, a hledal hřibů k svačině —
a Moucha bzučí všem, že o vše v pilný den
má péči sama jen.
Zatím pak koníci, krok za krokem, tak zvolna
vůz dovlékli, kde cesta běží zrovna.
„Nu, díky Bohu! teď,“ dí Moucha obětovná.
„si hezky sedněte, a šťastnou mějte pouť;
mně pak již dejte oddechnouť,
vždyť mne již sotva křídla nosí.“ —
Co na světe je lidí, na mou česť!
kteřížto všude chtí svou osobičku vplésť,
a rádi šukají — a kdo jich za to prosí?!