Bílá nemoc/Akt třetí - Obraz první
Bílá nemoc Karel Čapek | ||
Akt druhý - Obraz šestý | Akt třetí - Obraz první | Akt třetí - Obraz druhý |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Akt třetí - Obraz první |
Autor: | Karel Čapek |
Krátký popis: | Bílá nemoc je drama K. Č. z roku 1937. Dílo varuje před nastupujícím fašismem. |
Zdroj: | www.mlp.cz |
Vydáno: | ČAPEK, Karel. Dramata : Loupežník : R.U.R. : Věc Makropulos : Bílá nemoc : Matka. Praha : Československý spisovatel, 1994 |
Licence: | PD old 70 |
Osoby: Maršál, Ministr propagandy,
U Maršála.
Maršál: Tedy v hlavních rysech –
Ministr propagandy: – všude se rozmáhá agitace proti válce. Zejména anglický tisk… Angličané se vždycky hrozně báli nemocí. Vláda dostala petici s mnoha milióny podpisů –
Maršál: Dobrá. Tím se sami vnitřně oslabují. Dál!
Ministr: Tentokrát se bohužel i nejvyšší kruhy angažují pro mír; dokonce i jeden královský dvůr –
Maršál: To vím.
Ministr: Její Veličenstvo má chorobnou hrůzu před bílou nemocí; zachvátilo to její tetu – Král prý připravuje výzvu ke všem vládám světa, aby obeslaly konferenci o trvalém míru –
Maršál: To by bylo nepříjemné. Nemohlo by se předem zakročit –?
Ministr: Je to už všechno příliš daleko. Prostě veřejné mínění celého světa bude zuřivě proti každé válce. To dělá ten strach před malomocenstvím, Vaše Excelence. Lidé už nechtějí politiku, chtějí jen lék, jen záchranu – Dostáváme hlášení, že už i u nás se mluví dost malomyslně – řekněme přímo protiválečně. Raději prý zdraví než nějaké vavříny –
Maršál: Zbabělci! Teď, když jsme tak připraveni – Tak příznivá situace se naskytne stěží jednou za sto let! Poslyšte, ručíte mi za to, že ta… nálada bude u nás potlačena?
Ministr: Vaše Excelence, nadlouho za to ručit nemohu. Mládež je plna nadšení a půjde za vámi do ohně; ale u starších lidí se šíří tíseň a strach –
Maršál: Já víc potřebuju ty mladé.
Ministr: Zajisté, ale ti staří jsou… hospodářsky silnější. Mimoto mají ještě pořád v rukou vedoucí místa a vyšší úřady… V případě války by to mohlo tu a tam zaskřípat. Je krajně nutno uklidnit veřejnost –
Maršál: Čím?
Ministr: Přinutit toho doktora, aby dal k dispozici svůj lék.
Maršál: Člověče, toho kdybyste dal na skřipec, je to marné. Já ho znám.
Ministr: Máme své osvědčené prostředky, jak vykonat na lidi nátlak –
Maršál: – jenže ty prostředky se obyčejně končí smrtí. Ne, děkuju; to by v našem případě neudělalo dobrý dojem.
Ministr: Pak by nezbývalo než… třeba dočasně… povolit tomu volání po míru –
Maršál: – a propást příznivou situaci. Škrtněte to.
Ministr: Nebo udeřit tak rychle, než se zformuje mírová fronta. To znamená –
Maršál: – udeřit ihned. A udeřit na nejslabší místo. Pokud jde o příčiny k vojenskému zakročení –
Ministr: – máme je připraveny už dávno. Úklady proti našemu státu, soustavné provokace a tak dále. V pravý okamžik se přihodí menší politický atentát – Pak stačí nařídit rozsáhlé zatýkání a dát pokyn tisku. Dojde k spontánním demonstracím pro válku – Ručím za vlastenecké nadšení – dokud není pozdě.
Maršál: – Děkuju vám. Věděl jsem, že se na vás mohu spolehnout. – Konečně! Bože, konečně povedu svůj národ k velikosti!