Básnické spisy (Kalina)/Zpěvy milostné/Jaroslav Miloslavě

Zpěvy milostné Josef Jaroslav Kalina
Dvě duše!	Jaroslav Miloslavě	Lásky strast

Údaje o textu
Titulek:	Jaroslav Miloslavě
Podtitulek:	(Podobiznu odevzdávaje)
Autor:	Josef Jaroslav Kalina
Zdroj:	KALINA, Josef Jaroslav. Básnické spisy. Praha : I. L. Kober, 1874. s. 110–112. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Rač, duše drahá, milostivě přijmout
Dar skromný! — buď ti přízně zástavou!
Věrný to obraz osoby, jíž láje
S obavou, co příšery se štítí;
Neb žahavý jest jí ducha zjev,
A po věky vře hněv světla nepřátel.
Tys nežasla — tys vyčítala z tváře
Věsť pochopitelnou rovnorozencům,
Jenž vyrytá jest v ní písmem tajemným —
Celého života mého tresť.
Zabrán v světějších světů blahou oblast
Lesklé paprsky jsem sbíral,
I tajná čaroslova při tom říkal,
Bych volnost přibavil si a mír svatý:
A věrně vytkla to umělce ruka,
Jemným ustálíc štětcem rysů let;
A co se mu dolíčit neudálo,
Ta — jež ochotně umájí skráně mé svížím květem,
Obraznost tvá — laskavě si přibájí,
Z krás zásoby přičíníc něco málo.
Ty pak vše u srdci svém ustálíš, předrahá —
Než uprchají, vichrem unešeny,
Ostatní květy Vesnou propůjčené —
Než rádlem žhavým péče zlovrahá
Ohyzdné vrásky vyorá mi v tváři —
Než dcery nebes, ježto vnadami se stkvějí,
(Jaré mladosti věrné družice,)
Uniknou k blahobytům spějíce,

Nuže, stůj obraz ten pomníkem stálým
Vzájemné naší milosti čisté;
Popřej mu místečka u prostřed postav druhých,
Jej v blíži srdce svého uhosti!
Ať, náměstník můj, ti druží v bytu tvém,
Když stále u tebe nedá osud mi dlít
Ni ssáti s rozkoší dech věrných prsou
A zrakoma až na dno duše zřít.
On bytuj s tebou v stánku tvého míru,
Jsa v každé době hostem tvým důvěrným:
Požaluj jemu, jako by mně, své strasti,
Osudu rány i světa surovost necitného.
Sděl jemu všecku touhu dne i blaha,
Jemu i strázně nocí bezsenných!
On soucitně hlas přízně bude vnímat,
A má duše souhlasná sdělí citů tvých.
Pakli bys jednou — změnou přežalostnou
Ty mne zabudla (nedej bůh tu strast!) —
Probodni rychle hruď mu hrotem ostrým,
Abych, v utrpení svém, jedním klesl rázem!