Básně z roku 1865, svazek I./XVI.
Básně z roku 1865, svazek I. Adolf Heyduk | ||
XV. | XVI. | XVII. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | XVI. |
Autor: | Adolf Heyduk |
Zdroj: | citanka.cz Online na Internet Archive |
Licence: | PD old 70 |
Na lůžku leží ubohá má milá.
A do Padovy cesta moje byla,
kde svatý Antonín na zlatém stonku
tré bílých drží liliových zvonků.
A když jsem v pokoře mu žaloval,
tu útěchu mi hodný svatý dal:
„Musí-li tvoje milá se světa,
pak na památku trápení a bolu,
brzičko, synu, na zlatém mém stvolu
ať čtvrtá bílá lilje vykvétá! —“
Má milá umřela. Já putoval
až do Loreta k milé Matce boží,
bych útěchu si z jejích očí vzal.
Tam žaloval jsem velký srdce žal,
by z prsou vzala bujné ono hloží.
A matka boží hlavu ponížila
a tiše, tiše ke mně promluvila:
„Už potěš se! Zříš jakous na ní vinu?
Mám korunu jen jednu, milý synu;
kéž dvě jsou mé, tu jednu bych jí dala,
že tě tak z vroucí duše milovala.“