Básně z roku 1865, svazek I./Pohled s Galerie
Básně z roku 1865, svazek I. Adolf Heyduk | ||
Venecie za večera | Pohled s Galerie | Torcello |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pohled s Galerie |
Autor: | Adolf Heyduk |
Zdroj: | citanka.cz Online na Internet Archive |
Licence: | PD old 70 |
Večer byl tak tichý, krásný, smavý,
večer, v němž se láska v srdce loudí;
večer milý; v jasném světle stála
na obloze lesknoucí se luna,
sesílajíc paprsky své stkvostné
na laguny, břehy, mosty, chrámy. —
Do paláce pospíchal jsem dožů,
abych pohled čarovného města
s galerie v nitro duše vložil.
Po velikých schodech tiše stoupám,
obrovské jež sochy strážně krášlí;
zastavím se na nejnižším stupni,
abych spatřil památná ta místa,
na nichž dože, z vůle signorie,
v slávě zlatou přizdoben byl čapkou. —
Zázračný to pohled s galerie
na náměstí veliké i malé,
na nichž tisíc plamenů se blýští.
U břehu, hle, volnosti jsou strážci,
volnosti té dávno utracené,
utracené, šlapané a zhaslé.
Theodor zde s štítem v pravé ruce,
levá ruka tupé drží kopí,
na znamení, že se bez útoku
republika prve štítem chrání,
útok teprv zbraň že vyvolává. —
Vedle něho lev svatého Marka,
Evangelium jenž v drápu drží,
na němž veliké „Pax tibi“ psáno.
Pokoj, pokoj v širé světy hlásá,
pokoj moři, zemi, lidstvu všemu.
Mladé slunce z rána písmo zlatí,
zlatí štít a mramorové sloupy,
však, co zašlo, nazpět nepřináší.
Ona, která mír volala světu,
přepadena, rvána, zneuctěna!
Její skvosty vzaty, rozcuchány,
její sláva pláče nad vodami,
a mé srdce pláče v nitru žhavém,
pro svobodu její, lidstva — vlasti! —