Básně smíšené/Pražský dóm

Básně smíšené Boleslav Jablonský
Člověk a zem	Pražský dóm	Pouť Svatojanská

Údaje o textu
Titulek:	Pražský dóm
Autor:	Boleslav Jablonský
Zdroj:	JABLONSKÝ, Boleslav. Básně Boleslava Jablonského. Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Básně Boleslava Jablonského. Praha, J. Pospíšil 1864
Licence:	PD old 70

Hle! zde ční — a králí nad Prahou
Věkem, výší, krásou, cenou svou;
Stoji zde co skvostů vlasti sklad,
Šedostěnný Boží Vyšehrad.

Slávy České vzácný pomníku!
Jak tě pojmout slušno smrtníku?
Budovo, jenž krášlíš krásný hrad,
K čemu tě má pěvec přirovnat?

Zkamenělý minulosti duch
Stojíš tu, a v tobě mocný Bůh;
A ten nebetyčný velikán
Za věrného strážce tobě dán.

Jako město Boží tuto čníš
A o svatých tajemnostech sníš;
A ten věžní velikán tvůj sám
Nádherný jest města toho chrám.

Jako Bohu zasvěcený les
Strmíš tu, a věž tvá jeho kněz;
A tvých zvonů slavné souznění
Velebné jest jeho modlení.

Co chlum svatý čníš tu, hrdý dóm,
A tvá věž co cedrověký strom;
A ty zvony slavně zvučící
Obrovští jsou tvoji slavíci.

Jako hřbitov svatých se tu tmíš,
A tvá věž jest velký jeho kříž;
A tvé pyramidy s oblouky
Posvátné jsou jeho pomníky.

Jako tábor se tu rozkládáš,
V němž spočívá Karel, otec náš;
A tvá věž je svatá korouhev,
Na nížto se k nebi vznáší lev.

Tys to velké zbožné srdce Čech,
V němž se vlní city srdcí všech;
Ve tvé hloubi tajemnotmavé
Jak zní slavně : „Svatý Václave!“ …

Nuže ! čni tu, chráme, Bohu služ!
Dávej důkaz, co vše člověk můž;
Uč potomstvo, co můž umění,
Jarý duch a síly spojení.

Rozčil syny České hlasem svým,
Povzbuzuj je k činům velikým;
Dej jim ty, jež chováš, za příklad,
Uč je vlast a Boha milovat!