Antologie z oper/Karel Bendl
| Antologie z oper | ||
| Záletníci | Karel Bendl | Lejla |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Karel Bendl |
| Autor: | Alois Tvrdek |
| Zdroj: | Antologie z oper, díl 1., str. 10-11 Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1922 |
| Licence: |  PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Karel Bendl |
|
, nejplodnější skladatel český v oboru vokálním, narodil se 16./III. 1838 v Praze. Prvního vzdělání hudebního dostalo se mu od děda, náruživého hudebníka. Vystudovav varhanickou školu pod vedením Blažka, Zvonaře a K. Pietsche r. 1858 s výtečným prospěchem, působil jako učitel hudby a stal se nejčilejším členem „Hlaholu“. R. 1864 odešel do Bruselu, kdež se stal druhým kapelníkem tamější opery, byl krátký čas sbormistrem něm. divadla v Amsterodame a prodlel též v Paříži, chtěje seznati hudební život její. Navrátiv se po roce, byl zvolen sbormistrem „Hlaholu“, jehož výkony přivedl na vysoký stupeň dokonalosti; svou neúnavnou činností v něm dal zároveň pevný základ sborovému zpěvu v Čechách. V době té složil veliký počet skladeb vokálních, zejména sborů pro mužské hlasy, a pokusil se pak v oboru dramatickém. První opera jeho „Lejla“ (1867), snažící se spojiti měkkou melodii epigonů Mendelssohnových s operním aparátem Meyerbeerovým, získala si trvalou přízeň. Po ohluchnuti Smetanově byl rok kapelníkem Proz. divadla a v letech 1876—8 sbormistrem při pravoslavném chrámě v Praze. R. 1879 odešel do Nizzy; poté žil rok v Miláně a vrátil se r 1881 do Prahy, kdež se stal г. 1884 profesorem komposice na konservatoři, za své zásluhy o hudbu byl jmenován členem České akademie. Na sklonku života ochuravěl duševně. Zemřel 20. záři 1897 v Praze.
Z převelikého počtu jeho prací třeba uvésti: skladby vokální (Zlatá hodinka, Tatranská fialočka, Tambor, Chorál národa českého Pochod Táborů, Svoji k svému!) písně (Ciganské melodie, Skřivánčí písně, Večerní písně, Šest písní z rukopisu královédvorského), dvojzpěvy (Umlklo stromů šumění, Přilítlo jaro zdaleka, Ten ptáček, V přírodě), trojzpěvy (Probuzení, Večerní, Pomsta víl), cyklus volně zpracovaných písní slovanských „Slavín“, Zpěv víl nad vodami (pro ženské hlasy), sborová díla s průvodem orchestru (Po bitvě bělohorské, Kališníci, Umírající Husita, Smrt Prokopa Velikého, Švanda dudák, Štědrý den), orchestrální skladby (Tarantella, Jihoslovanské rhapsodie, Slavnostní pochod, Polonaisa, Dithyramb, Capriccio), komorní díla (smyčcové kvateto f—dur, sonata pro housle), pro housle s průvodem orchestru (Scherzo, Romance), pro malý orchestr (30 skladeb), z církevní hudby (mše a různé zpěvy církevní), skladby klavírní (Valčíky, Hudební scény a obrázky, Berceuse — Z jara mládí, Z dětského světa, Melodie, Šestero sousedských — pro 4 ruce). Další opery: Starý ženich, velmi oblíbená pro zdravý humor, Čarovný květ (1876), Černohorci (1877), svého času populární, Švanda dudák (1881), Karel Škréta (1883), komická opera konversační, Gina, lyrické drama (1884), Dítě Tábora (1888), tragická opera, Máti Míla (1893),v níž se přiklonil ke směru veristickému. Složil též operetu Indická princezna (1876) a mimický balet Česká svatba (1894). Tvorba Bendlova vyniká svěží a výraznou melodikou, libozvučnou harmonií, bohatou vynalézavostí a slovanskou zpěvností.