Antologie z oper/Don Juan
Antologie z oper | ||
Figarova svatba | Don Juan | Cosi fan tutte |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Don Juan |
Autor: | Alois Tvrdek |
Zdroj: | Antologie z oper, díl 2., str. 167-170 Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1922 |
Licence: | PD old 70 |
Související články ve Wikipedii: Alois Tvrdek |
Wolfgang Amadeus Mozart: Don Juan
Zpěvohra o 4 dějstvích. Z vlašského textu Lorenza da Ponte přeložil a upravil V. J. Novotný.
Osoby:
editovat- Don Juan… baryton.
- Don Gonzalo de Ulloa, kontur… bas.
- Doňa Anna, jeho dcera… soprán.
- Don Octavio, její ženich… tenor.
- Doňa Elvira, choť Dona Juana… soprán.
- Leporello, sluha Dona Juana… bas.
- Masetto, selský synek… bas.
- Zerlina, jeho nevěsta… soprán.
- Lékař
Děj se odehrává v Seville v 17. století. - První provozování 29. X. 1787 v Praze.
Jednání I.
editovatPark u paláce komturova. - Leporello jest v noci na stráži před palácem, do něhož, se vplížil jeho pán, aby svedl doňu Annu, nevěstu Octaviovu. Jest rozkvašen, že tak dlouho musí čekati Dona Juana. Slyše poplach, jenž se v paláci strhl, skrývá se. Vyřítí se don Juan, pronásledovaný doňou Annou, která násilníka nehodlá pustiti bez trestu. Konečně se jí vyprostí z rukou, když se vtom objeví dceřiným voláním vyburcovaný stařičký komtur a staví se vetřelcovi v cestu. Marně don Juan mu domlouvá, aby ustoupil; nevida jiného vyhnutí, skolí starce, jenž umíraje vraha proklíná. Don Juan prchá pak nepoznán s Leporellem. Anna vracejíc se z paláce v průvodu Octaviově, nalézá mrtvolu otcovu a padá v mdloby. Když přispěním svého snoubence procitne z mrákot, vyzývá jej, aby pomstil smrt komturovu, což Octavio slibuje.
Proměna.
editovatDon Juan prochází se s Leporellem po náměstí v Sevi11e. Sluha odvažuje se vytknouti pánovi nekalý život jeho, začež se mu má dostati trestu. Než vtom lepý zjev zahalené dámy obrátí na sebe Juanovu pozornost; přistoupí k ní bez váhání a k nemilému úžasu poznává v ní - svou manželku, která mu ostře vytýká jeho nevěru, Marně snaže se ji uklidniti, nastrčí za sebe Leporella, který Elviru přesvědčuje, že její manžel není hoden jejího hněvu; na důkaz svého tvrzení komickým způsobem vypočítává nesčetné množství obětí Juanových, Elvira nevěrníku přísahá pomstu.
Proměna.
editovatVenkovská krajina u Sevilly. - Se svatebním Průvodem vesničanů vesele přitančí novomanželé Masetto a Zerlina. Ihned se k nim připojí Don Juan, jemuž hezká Zerlina padla do oka; dav Leporellovi pokyn, aby Masetta a jeho družinu vzdálil, vyznává prostosrdečné nevěstě lásku a spěje s ní v útulné loubí. V pravou chvíli přichází doňa Elvira, aby mladou manželku varovala před svůdcem a odvedla ji. - Juan přistupuje k Octaviovi a Anně, která ho nepoznává, a slibuje oběma, že jim při hledání komturova vraha bude nápomocen. Ale opět přichází Elvira, aby Annu před svým mužem varovala. Marně Juan se snaží, aby vzbudil domněnku, že Elvira jest šílená. Když odkvapil pod záminkou, že nebohou nemůže nechati samotnu, Anna poznavši po hlasu násilníka, jenž ji osudné noci o čest připraviti chtěl a otce jí zavraždil, vypravuje Octaviovi celou příhodu a zapřisahá ho, aby ji pomstil.
Jednání II.
editovatZahrada před vilou dona Juana. - Leporello obávaje se, že to s jeho pánem skončí nedobře, chce mu uprchnouti. Když však don Juan právě přichází, Leporello vypravuje mu, jak z jeho rozkazu pobavil hosty a vystrnadil doňu Elviru, která chtěla manžela před svatební společností očerniti. Jsa potěšen touto zprávou, Juan zpívá tzv. »píseň šampaňskou«, v níž káže sluhovi, aby zařídil pořádání veselých tanců; mezitím hodlá provésti svůj úmysl se Zerlinou. Ta přichází právě s Masettem, snažíc se žárlivého mladého muže usmířiti. Masetto vida blížiti se Juana, skrývá se v loubí, aby se přesvědčil na vlastní oči o manželčině věrnosti. Juan, poznav venkovské děvy a hochy do své villy na hostinu a ples, usiluje dostati Zerlinu do loubí, z něhož mu vstříc vychází Masetto. Ten však neuvádí v rozpaky Juana, který oba manžely zve do zámku. Ve škraboškách přicházejí Anna, Elvira a Octavio, kteří se spojili, aby snáze provedli dílo pomsty; i tyto zve Leporello na rozkaz svého pána na ples a hostinu.
Proměna.
editovatNádherná síň taneční. Don Juan, používaje chvíle všeobecné veselosti a tanečního reje, spěje se Zerlinou do vzdálené komnaty. K tomu úspěchu přispěl mu Leporello, jenž měl uloženo zaměstnati žárlivého Masetta. Než na zděšený pokřik Zerlinin Masetto spěchá jí ku pomoci, jsa doprovázen trojicí hostů v škraboškách, a vyrazí dveře komnaty. Zerlina ustrašená vyskočí a vrhne se Masettovi do náručí. Don Juan chtěje svaliti vinu se sebe, svádí vše na Leporella, jejž chce prokláti. Tomu zabrání don Octavio, který sňav škrabošku dává se poznati, podobně jako obě jeho průvodkyně. Všickni slibují Juanovi zasloužený trest.
Jednání III.
editovatPřed domem Elviřiným. - Juan přemluví Leporella, chtějícího svého pána opustiti, aby zůstal, a bohatým darem přiměje jej k výměně plášťův a klobouků, hodlaje v tomto přestrojení získati komornou své manželky. Místo dívčiny zjeví se doňa Elvira sama. Vroucími přísahami lásky nakloňuje si opět svou manželku, takže poslušna jsouc jeho pozvání, vychází z domu. Leporello přejímá úkol Juanův a napodobuje jeho hlas, odvádí v hluboké noci Elviru, aby tak pánovi připravil volné pole. Po jejich odchodu Juan zpívá při průvodu mandoliny komorné zastaveníčko. Vyruší jej zástup venkovanů, vedených Masettem, který chce drzého svůdce Zerlinina krutě ztrestati. Podle pláště a klobouku mají Juana za Leporella. Ten radí jim, kde mají Juana hledati. Masetta zdrží pod záminkou, že bude s ním státi na stráži. Sotvaže však Zůstal s ním samoten, obratně odnímá mu zbraň a ubohého hrozně ztluče. Na jeho pokřik spěje sem Zerlina a konejší jeho bolesti, slibujíc mu lék divné síly, jenž jej zhojí.
Proměna.
editovatPředsíň v paláci donny Anny. - Marně se snaží Leporello; aby unikl Elviře, jež jej stále ještě má za Juana. Když se již domnívá, že se mu útěk podaří, zadrží jej Masetto, Zerlina, Octavio a Anna, kteří v něm poznávají Leporella. Zerlina, chtějíc potrestati jej za to, že dle jejího mínění tak krutě zbil Masetta, pomocí selských hochů sváže mu ruce a střeží ho, aby si sám Masetto, zchladil na něm žáhu. Použiv okamžiku její nepřítomnosti, Leporello zuby uvolni pouta a prchá. Doňa Elvira osaměvši lká nad blížícím se hrozným osudem svého manžela, jejž miluje přes všecky jeho neřesti.
Jednání IV.
editovatHřbitov se sochou komturovou. - Don Juan vypravuje Leporellovi, jak mu v jeho převlečení svedl jeho milenku, na jejíž pokřik uprchl sem. Vtom přeruší jeho bohapusté vypravování hlas vycházející z hrobky komturovy: »Tvůj smích ti zajde dřív, než vzejde ráno«. Leporella jímá děs, ale přece k rozkazu Juanovu musí pozvati komtura na večeři. Socha kývá hlavou, slibujíc, že se dostaví. Juan pak sám již poděšen, s Leporellem prchá.
Proměna.
editovatHodovní síň v Juanově vile. – Don Juan hoduje po boku krásných žen při veselé hudbě a tropí si smích z hladu sluhy Leporella. Doňa Elvira marně naléhá na svého manžela, aby se kál, dokud je čas. Odbývá ji smíchem. Když Elvira chce odvapiti, k smrti zděšena spatří bílou sochu komturovu; podobně i Leporello zachvácený hrůzou se schovává, takže sám Juan otvírá nevítanému hosti, oznamujícímu, že přišel k hostině, jak slíbil. Nyní zve sám Juana k nočnímu kvasu a žádá na dotvrzení, že Juan slibu dostojí, aby mu podal ruku. Když Juan tak učiní, klesá jako bleskem zasažen k zemi. Komtur jej vyzývá k pokání. Don Juan marně snaží se vyprostiti z ruky zjevení a hyne v děsivých mukách. Země se pod ním rozevře, plamen vyrazí a stráví ho. Bouře burácí, duchové pekelní zvou Juana na soud a celá vila se sesuje.
Proměna.
editovatLeporello vypravuje Elviře, Zerlině, Masettovi, Anně a Octaviovi, jaký osud stihl bezbožného pána jeho. Elvira se odhodlá jíti do kláštera, Leporello si vyhledá jiného pána, a ostatní slibujíce si věrnost, uznávají spravedlivé soudy Páně i pravdu přísloví: Jaký život, takový skon.