Žalmy Davidovy/Žalm 9

Žalmy Davidovy František Šebesta
Žalm 8	Žalm 9	Žalm 10

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 9
Autor:	neznámý
Zdroj:	ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912. Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence:	PD anon 70
Překlad:	František Šebesta
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

$\paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new Voice = "discant" \relative e' { \clef "treble" \key e \dorian \time 4/4 e2 e4 e b'2 d cis4 cis b2^\fermata d cis b a4 fis g2 a b^\fermata b d4 d e2 b d4 d cis2 b^\fermata r4 fis g2 b a4 fis g a fis2 e1^\fermata \bar "|." } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Tě, Bo -- že, bu -- du sla -- vi -- ti, Tě srd -- cem ce -- lým chvá -- li -- ti; Tvé div -- né skut -- ky vy -- pra -- vo -- vat, Tvé bu -- du jmé -- no vy -- vy -- šo -- vat. } >> } \layout {indent = 0}$

1. Tě, Bože, budu slaviti,
Tě srdcem celým chváliti;
Tvé divné skutky vypravovat,
Tvé budu jméno vyvyšovat.

2. Mé srdce v tobě po celý
Svůj věk se, Pane, veselí,
A zpěvem mým tvé slavné jméno,
O Nejvyšší, vždy bude ctěno.

3. V svém nepřátelé bouření
Jsou s hanbou nazpět zvráceni,
Bezbožní klesli od tvé tváři,
A zahynuli všickni lháři.

4. Ty, Bože, soud můj zjevuješ,
A pravou při mou spatřuješ;
O soudce spravedlivý, mstící,
Ty k soudu sedíš na stolici.

5. Tys národů dav ohromil,
Bezbožných šiky prolomil,
A vyhladils též jejich jméno,
By nebylo již více ctěno.

☛6. Již-li, o nepříteli náš,
Své zhouby dokonané máš?
Již-lis pak zkazil města slavná,
A zhasla památka jich dávná?

7. Pán na věky sám kraluje,
Duch můj se jemu svěřuje;
On připravil též trůn svůj k soudu,
By vyňal lid svůj z hřícha proudu.

8. Onť jsa všem v spraved’nosti znám,
Okršlek světa soudí sám,
A dle pravosti ve svatyni
Všem národům výpověď činí.

9. Bůh jistě času každého
Jest útočiště chudého,
V čas soužení všech útočiště,
Jimž po utěšení se stýště.

10. I budouť v tebe doufati,
Jimž jméno své dáš poznati;
Neb neopouštíš volajících,
Tě, Pane, vroucně hledajících.

☞11. Nuž žalmy Pánu zpívejte,
A srdcem svým jej vzývejte,
Jenž na Sionu bydlí v slávě;
Všem zjevte skutky jeho právě.

12. Pán jsa vždy hotov slyšeti,
Má sevřených křik v paměti;
Onť krve věrných vyhledává,
A hroznou za ni pomstu dává.

13. Svou dař mne, Pane, milostí,
Viz bídu mou i úzkosti;
Ty, jenž z bran smrti vyzdvihuješ,
Když v milosti se nakloňuješ.

14. Bych tak, jsa zbaven trápení,
Se veselil v tvém spasení,
Tě v branách Sionské ctil dcery,
A dík ti vzdával tisícerý.

15. Aj, pohané se dostali
Do jámy, kterouž schystali,
A vlastní noha jejich padla
Do osidla, jež ruka kladla.

☛16. Svou známost Pán všem zjevuje,
Když hříšné v pomstu svaluje;
Když zlostník zapleten jsa padá
V svém díle, jež na jiné skládá.

17. Aj, bezbožníci pojednou
Upadnou v propast bezednou,
A kteříž Pánem pohrdají,
V své zahynutí pospíchají.

18. Pán pamatujena chudé,
Jich prosba marná nebude,
A soužených ku Pánu zření
Se jednou v radost věčnou změní.

19. O povstaň, Pane přemilý,
Ať člověk zlý se nesílí;
Ať k tvému soudu vývodové
I všickni přijdou národové.

20. Pusť na ně svůj, o Pane, strach,
By nechlubil se více prach;
Ať všickni, již tvůj Sion trápí,
Poznají, že i k nim smrt kvapí.