Žalmy Davidovy/Žalm 36

Žalmy Davidovy František Šebesta
Žalm 35	Žalm 36	Žalm 37

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 36
Autor:	neznámý
Zdroj:	ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912. Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence:	PD anon 70
Překlad:	František Šebesta
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

$\paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new Voice = "discant" \relative f' { \clef "treble" \key f \major \time 4/4 \repeat volta 2 { f2 f4 g a f a bes c2^\fermata c bes4 a g f a bes c2^\fermata d c4 bes a f g2 f^\fermata r } f' f4 f e c d d c2^\fermata r f f4 f e c d d c2^\fermata r a bes4 d c a bes2 a^\fermata g a4 bes c bes a a g2^\fermata c d4 e f e d d c2^\fermata f, g4 a bes a g2 f^\fermata \bar "|." } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Ty bez -- bož -- ní -- ka hříš -- no -- sti Mé po -- jiš -- ťu -- jí vnitř -- no -- sti, Že báz -- ně Bo -- ží jest prost Jsouť slo -- va je -- ho ne -- pra -- vá, I sro -- zu -- mí -- vat pře -- stá -- vá, By do -- bré -- ho dbal své -- ho; Hřích na lož -- ci svém pě -- stu -- je, Jen blud -- né ce -- sty sle -- du -- je, A ne -- u -- tí -- ká zlé -- ho. } \new Lyrics \lyricsto "discant" { Neb o -- ny mu vždy la -- ho -- dí, Tak ne -- pra -- vo -- sti pro -- vo -- dí, Až zoš -- kli -- ví se pro zlost. } >> } \layout {indent = 0}$

1. Ty bezbožníka hříšnosti
Mé pojišťují vnitřnosti,
Že bázně Boží jest prost
Neb ony mu vždy lahodí,
Tak nepravosti provodí,
Až zoškliví se pro zlost.
Jsouť slova jeho nepravá,
I srozumívat přestává,
By dobrého dbal svého;
Hřích na ložci svém pěstuje,
Jen bludné cesty sleduje,
A neutíká zlého.

2. Až v nebe milost předrahá,
Oblaky pravda přesahá,
Tvůj převýší soud hory,
Tvé právo hlubší nad moře;
Ty chováš v světa prostoře
Sám lidi s všemi tvory.
Jak drahé jest tvé spasení!
V tvých křídel stínu zastření

Své Bože, lidé mají;
Tu z domu tvého tučností,
A z potoku tvých radostí
Své rozvlažení ssají.

3. U tebeť jest zdroj života,
Tys, Pane, věčná dobrota,
V tvém světle světlo zříme.
Tě znající rač dařiti
Svou milostí, a zastříti
Svým právem srdcem přímé.
Nechť noha pyšných nestíhá,
A ruka zlých mne nešvihá,
Ni do propasti zvrátí;
Kamž bezbožníci padají,
A poraženi bývají,
Že nemohou víc vstáti.