Žalmy Davidovy/Žalm 32

Žalmy Davidovy František Šebesta
Žalm 31	Žalm 32	Žalm 33

Údaje o textu
Titulek:	Žalm 32
Autor:	neznámý
Zdroj:	ŠEBESTA, František. Žalmy Davidovy. Hustopeče, 1912. Soubor:ŠEBESTA, František - Žalmy Davidovy.djvu
Licence:	PD anon 70
Překlad:	František Šebesta
Licence překlad:	PD old 70
Index stran

$\paper {paper-width = 16\cm} \header {tagline = ##f} \score { \new Score \with {\remove "Bar_number_engraver"} << \new Voice = "discant" \relative f' { \clef "treble" \key f \major \time 4/4 f2 a bes c c c4 a bes c d2 c^\fermata bes a4 a g2 c d4 c bes a g2 f^\fermata f a4 bes c2 c d4 c bes bes a2^\fermata c2 bes4 a g2 a bes4 a f2 g f^\fermata f' f4 f e2 c d4 e f e d2 c^\fermata c c4 c d2 c bes4 d c bes a2 g^\fermata c c4 c d2 f e4 c d d c2^\fermata c d4 d c2 bes a4 g f2 g f1^\fermata \bar "|." } \new Lyrics \lyricsto "discant" { O, ja -- ké bla -- ho to -- mu u -- dě -- le -- no, Kte -- ré -- muž pře -- stou -- pe -- ní od -- pu -- ště -- no, A je -- hož hřích, jsa při -- kryt mi -- lo -- stí, Mu ne -- pů -- so -- bí ví -- ce úz -- ko -- sti. Člo -- vě -- ka to -- ho bla -- ho věč -- né ví -- tá, Pán je -- muž ne -- pra -- vo -- sti ne -- po -- čí -- tá, Jenž dů -- vě -- rou svou v_Pá -- nu spo -- čí -- vá. A je -- hož duch lsti žád -- né ne -- skrý -- vá. } >> } \layout {indent = 0}$

1. O, jaké blaho tomu uděleno,
Kterémuž přestoupení odpuštěno,
A jehož hřích, jsa přikryt milostí,
Mu nepůsobí více úzkosti.
Člověka toho blaho věčné vítá,

Pán jemuž nepravosti nepočítá,
Jenž důvěrou svou v Pánu spočívá.
A jehož duch lsti žádné neskrývá.

2. Já když jsem mlčel, hřích svůj ukrývaje,
A nepravost svou mnohou zapíraje,
Mé kosti prahly v mnohém úpění,
Dne každého mé rostlo soužení;
Neb obtížená nade mnou tvá ruka
Mi dnem i nocí působila muka;
Tak že má vlhkost, jenž mne sílila
Hned v sucho letní mi se změnila.

3. Však když jsem zjevil své ti nepravosti,
A neukryl svých hříchů ohavnosti,
Řka: vyznám Pánu přestoupení své,
Tys odpustil mi všecky činy zlé.
Takť každý svatý dojde občerstvení
V příhodném času tebe k nalezení,
A hříchové jej v propast nestáhnou,
Ni vody mnohé k němu dosáhnou.

☞4. Ty jsi má skrýše, spasení štít mého,
Ty zachováš mne od soužení všeho,
A plesáním obdaříš vítězným,
Bych zpěvem svým tě slavil líbezným.
Ty díš: Já posloužím ti k srozumění,
A vyučím tě cestě ku spaseni;
Dámť radu, dle níž můžeš choditi,
Mé oko vždy tě bude voditi.

5. Svým srdcem radu dobrou přijímejte,
Jak kůň a jako mezek nebývejte,

Jenž rozumu žádného nemají,
Jichž ústa udidly se svírají;
Vás ale vodí Pán v své lásce mile,
S ním dojde každý blaženého cíle,
Onť vám svým světlem svítí v temnosti,
A zjevuje vám cestu k milosti.

6. Bezbožník sobě bolesti vždy množí,
Kdož ale v Pánu naději svou složí,
A kdož svým srdcem mu se oddává,
Tenť milosti i lásky doznává.
Nuž radujte se v Pánu spravedliví,
Vy plesejte, kdož milosti jste chtiví;
Vždy prozpěvujte srdcem upřímí,
A slavte Pána zpěvy zvučnými.