Čtrnáctero bájek Lafontainových/Vlk a jehně
Čtrnáctero bájek Lafontainových Jean de La Fontaine | ||
Myš městská a myš polní | Vlk a jehně | Myší sněm |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Vlk a jehně |
Autor: | Jean de La Fontaine |
Krátký popis: | veršovaná bajka |
Původní titulek: | Le Loup et l’Agneau |
Zdroj: | Soubor:Jean de La Fontaine, Bedřich Peška, Gustave Doré - Čtrnáctero bájek Lafontainových - 1873.djvu Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | Praha, 1873 |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Bedřich Peška |
Licence překlad: | PD old 70 |
Související: | |
Index stran | |
Důvod silnějšího mívá platnost větší;
o tom moji milí tato bájka svědčí.
Ondy z potoka čistého
jehně tiše vodu pilo;
i tu z lesa hlubokého
vlkem překvapeno bylo,
jenž tam hladem zmořený
přiběh’ celý zemdlený.
I hned na tichou ovčičku
zuřivě se obořil:
„Kdo ti drzá dovolil
čistou kalit mi vodičku?
Za tu tvoji zpozdilost
musím tebe potrestati.“
— „Jen se nerač Tvá Milost,“
vece jehně, „rozhněvati.
Spíše uvaž, mocné kníže,
žíznivo že pít musím;
stojím dvacet kroků níže,
tobě vody nekalím.“ —
„Kalíš,“ křičí zvíře dravé,
„vím též, že jsi ty ovce bezbožná
před rokem mne nelaskavě
pomlouvala.“
— „Jak to možná?
vždyť mne ještě nebylo —“
klidně jehně pravilo.
„Tedy byl to bratr tvůj.“
— „Nemám bratra, pane můj!“ —
„Tedy někdo z vašich byl,“
vlk zuřivě odvětil.
„Hanobíte vznešený rod náš
ty i pastýř i pes váš,
Tebe stihne pomsta má,
bych dokázal, kdo jsem já.“
Chytl jehně v okamžiku,
uháněl s ním do lesíku;
tam u prostřed doubravy
sežral je vlk hltavý.