Články ze Slovana/Pozorovatel politický (9)

Údaje o textu
Titulek: Pozorovatel politický
Autor: Karel Havlíček Borovský
Zdroj: citanka.cz
Vydáno: Slovan, 1850 - 1851
Licence: PD old 70

H. B. Událost, která obrátila na sebe pozornost v těchto dnech, jest nenadálé sesazení pana barona Haynaua jak z komanda armády tak i z vládního plnomocenství v Uhřích. Dne 9. stálo ve vídeňských novinách velmi zkrátka, že JMC. dle návrhu ministrů pana Haynaua z jeho povinností sesazuje a dne 10. zase zkrátka, že do pense dan jest. Jindy přeci bývá v Rakousích obyčej, že se velkým pánům takova hořká pilulka do nějakého řádu neb alespoň do zdvořilé formule zaobalí, ale p. Haynauovi podána jest zcela bez obalu, ani sklenici vody mu nedali, aby ji mohl zapít. Druhého dne na to, aby to, co již beztoho bylo veřejným tajemstvím, nabylo bezpečnosti poloúřední, ubezpečili nás vládní časopisy, že se to stalo pro neposlušenství, že p. Haynau příliš svou osobu jen všude viděl, a že ani neuměl JMC. zanechati právo milosti a amnestie. Že se o této události rozličně souditi bude, rozumí se samo sebou. Záleží li také něco na našem mínění, musíme podotknout, že bychom vládu za tento krok byli velice chválili, kdyby to byla již před půl letem učinila. Nyní však, když p. Haynau již vykonal všechno, co vykonati mohl, nebude ani na jeho odstranění nikomu mnoho záležeti než právě vládě samotné.

- Kdyby však se ještě hrabě Grünne, jak se již také praví, octnul brzy z předpokoje JMC. na příležitějším místě, totiž co nejvyšší podkoní v císařské maštali, pak by nám teprv bylo patrno, že ministerstvo skutečně chce časem svým konstitučně vládnout. Že se také proti hraběti Grünnovi, který ostatně i mezi vojskem chválen a oblíben není, silně mraky kalí, o tom nám dosvědčuje jedna kratičká zpráva, která stála nedávno v jedněch ministerních novinách: „Poněvadž se stalo více pádů, že se žádosti o audienci u JMC. odmrštily, aniž JMC. o tom zvěděl, ráčil, jak se praví, JMC. ustanoviti, aby se takové žádosti k vlastnímu rozhodnutí JMC. předložily.“ To se na nikoho jiného než na pana hraběte Grünne potahovati nemůže, a dává nám jasně na srozuměnou, že sobě osobil pan hrabě nějaká nekonstituční práva. Potešilo nás zároveň velice, že též v ministerských listech stálo, že na místo p. hr. Grünne k osobě JMC. přijíti má p. hr. Degenfeld, jež se všeobecně chválí.

Vůbec musíme nyní očekávati nějakou velikou změnu v našich veřejných záležitostech, zdá se nám i dokonce vyzdvižení obleženosti. „Lloyd“ již počíná něco takového raditi, a poněvadž takové rady v „Lloydu“ a v „Reichszeitungu“ nikdy se pánům ministrům neudělují bez jejich vlastního vědomí a poručení, musíme takovou radu držeti za víc než za radu. Spolu ovšem také radí Lloyd, aby prý ministerstvo na čas přechodu k opravdivé konstituci vlídně samo přejalo do rukou svých tu libovolnou moc, kterou posud vojsko spravovalo. Jestli se to skutečně stane, bojíme se, že bude tento čas přechodu asi hodně dlouhý a nekonečný. Po bitvách proti Napoleonu slíbili všichni mocnářové německého soustátí a mezi nimi i císař František, že dají národům svým konstituci, ale čas přechodu trval tenkrát u nás od r. 1815 až do 1848, tedy 33 let, jestli by tedy zase nyní čas přechodu tak dlouho trval, mohli bychom se leta Páně 1883 dočkati nějakého sněmu.

- Pan zlatník Wagner v Praze, jenžto v máji roku 1849 byl zatčen, a o jehožto záležitosti jsme se již dříve zmínili, propuštěn jest po 14měsíčním vyšetřování z vězení ab instantia. Za 14 měsíců dá se chvála Bohu něco vyšetřiti!

Vláda vydala zákon, že samovražedníci ve vší tichosti ale na hřbitově pochováni býti mají. P. biskup brněnský v cirkuláři ke svému kněžstvu velice neschvaluje tento zákon a radí kněžstvu svému, aby se passivně chovalo. Následkem toho zahrabán jest v jedné obci blíž Brna jeden takový nešťastník dle rady místního duchovního a dle nařízení obce od rasa v lese, začež se musela témuž pohodnému taksa 13 zl. stř. zaplatiti z pozůstalosti. Dle nařízení podkrajství brněnského vykopána jest mrtvola, pohřbena na hřbitově a vinníci mají se zodpovídati. - Stojíť psáno: Nesuďte a nebudete souzeni! Jakou z toho má škodu p. biskup brněnský neb církev, když se člověk nešťastný (štastný se nikdo nezabije) pochová v tichosti mezi ostatní lidi na hřbitov? Když na světě za živa největší hříšníci mohou obcovati a obcují s nejspravedlivějšími, proč nechcete popřáti každému člověku také místo mezi ostatními lidmi po smrti na hřbitově? Aneb chcete se dělati soudcem nad zemřelými spolubratry svými, chcete si osobovati moc, kterou si dle vlastního vašeho učení jen Bůh sám zanechal? Může věděti ku př. pan biskup brněnský, jestli právě on sám není před Bohem větší hříšník, než někdo, který sebe sám zavraždil? Pan Haynau byl právě svržen, že se míchal do amnestie, která na zemi jen císaři náleží: nejlepší důkaz tedy neskončeného milosrdenství Božího jest, že nesvrhl biskupa brněnského Antonína Schaafgotsche, který se míchá do amnestie Boží na onom světě! -

- Pan ministr Bruck nařídil, aby se dosavadní uherská železnice jmenovala nyní c. k. jihovýchodní státní železnice. Jak i tato maličkost ukazuje, kterak poznenáhla jméno Uher v zapomenutí přijíti má.

- Jistý hrabě Stosch prodal s vé statky v pruském Slezsku a oznámil v berlínských novinách, že Prusko opustí a v Čechách se usadí, poněvadž nemůže snésti ty nové svobody, jako jsou jistota osoby, veřejnost soudů a porota, svoboda obcí, svoboda tisku, associační právo atd. Že tedy hledá jinde útočiště, aby se před těmito svobodami uchránil. - Tento hrabě tedy ani nepozoruje, jak tim urazil naše ministerstvo, když hledá v Čechách útočiště před konstitučními svobodami.

„Kath. Blatt aus Mähren“, časopis sloužící ultramontánským záležitostem, podává pověst, že dobře známí páni Günther a Veith mají do Prahy se odebrati na povolání nového pana arcibiskupa. Spolu si vyjíždí tento časopis proti arcibiskupu vídeňskému, který prý si tak znamenitých mužů málo všímá a v koutku je státi nechává. Musí se totiž věděti, že pan arcibiskup vídeňský není veliký přítel jezovitstva.

- Pan biskup hradecký povolal p. P. Pruchu z Prahy do Hradce, aby prý jakési exercitie zavedl s kněžími v Králové Hradci. Zdá se nám míti pan biskup špatné ponětí o dospělosti svého kněžstva, myslí-li, že se ještě ani sami modliti neumějí. A potřebují-li kněží jeho nějaké rady, k čemuž pak jest biskup než aby jim jí udělil, a drží-li pana Pruchu za schopnějšího k tomu, proč neodstoupí jemu své biskupství? Nám se takové povolávání cizich ascetických tancmistrů nikdy nelíbilo.