Články ze Slovana/Pozorovatel politický (45)
| Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský | ||
| Obecní záležitosti | Pozorovatel politický | Svobodná výroba, svobodný obchod II. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pozorovatel politický |
| Autor: | Karel Havlíček Borovský |
| Zdroj: | citanka.cz |
| Vydáno: | Slovan, 1850 - 1851 |
| Licence: |  PD old 70 |
H. B. Nyní přišla již řada svobody obecní užívati až na Záhřeb. Mají se tam voliti starší obecní. Měšťané chtěli se tam sejíti k předběžné poradě strany těchto voleb -ale pan župan Záhřebského kraje zapověděl jim tuto schůzku. - Nyní nepochybně se jim povede jako ostatním hlavním městům; mohou si vyvoliti koho chtí za představeného, ale který se vládě líbiti nebude, toho nepotvrdí. Ó samostatnost a svoboda obcí!
- Dostal se nám do rukou opis jedné německé kurendy konsistoře Pražské od 12. února 1851, ve které se kněžstvo vybízí, aby přispívalo peněžítě na zřízení zvláštního fondu, na exercitie kněžské. Rozumí se samo sebou, že se v této kurendě veliká užitečnost těchto exercitií nad míru vychvaluje. Nepotřebujeme ani doložiti, že tyto exercitie nemají jiného účele, než aby se čas po čase hlasy, zvláště mladšího kněžstva, přivedly do té formy, v jaké je hierarchie pro svůj a pro obecný prospěch všech ostatních absolutistů potřebuje. Omnia ad majorem Dei gloriam - jak páni Jezovité říkávali.
- Vídeňský Denník počíná své 81. číslo těmito slovy: „Jazyk náš nutně bude muset vynalézti nové slovo. O člověku, který dnes něco slíbí, zejtra slib svůj změní, pozejtří odvolá, který se hlasitě k zásadě nějaké přiznává a zároveň proti zásadě této jedná, který dnes uznává za pravé, co včera zavrhnul, a zejtra zavrhne co dnes uznal za pravé, o člověku, kterému to všechno stalo se návykem a který v ničem není důsledným, leč v tom, že ustavičně jest nedůsledný, o člověku takovém budoucně se nebude moci říci jinak nežli že prušákuje. Římané říkávali: Punica fides, graeca fides - nulla fides: my Rakušané poznali jsme ze zkušenosti posledních let překrásný trojlístek: Palmerstonovu poctivost, pruské připovídání, sardinskou věru - trijugium nobile fratrum!“
Milý příteli Denníku! kdyby v Kutné Hoře nebyly přišly od nějakého času konfiskace Slovana tak velice do módy, mohli bychom i my obohatiti jazyk český novým slovem, kterým bychom ještě trefněji mohli poznamenati každého, jenž jak ty pravíš „dnes něco slíbí, zejtra slib svůj změní, pozejtří jej odvolá, který se hlasitě k zásadě nějaké přiznává a zároveň proti ní jedná“ atd. - - Prušákuje! nač prušákuje? Což jsou jen Prušáci na světě? A jak Vám Rakušanům (Vídeňský Denník, jak každý vidí, je Rakušan) ten lord Palmerston, ti Prušáci, to Sardinsko v žaludku leží! My Čechové nic zvláště zlého na nich neshledáváme a také se o jejich domácí kuchyň mnoho nestaráme, jen když se nám do naší nepletou. Jen tu slabost máme my Čechové, že se vždycky srdečně radujeme, když se nějaká konference nepodaří, která nás chce učiniti provincií nového německého císařství!
- Jedny pruské noviny praví, že se ve Vídni velice o to jedná, aby německý Bundestag z Frankfurtu byl přeložen do Vídně. Tedy bychom měli Frankfurt doma! kdo by to byl řekl r. 1848? -
- Nejnovejší a také nejznamenitější novina z Vídně jest, že se pan ministr osvěty hr. Thun začíná přidržovati zásad a pravidel „Slovana“. -!- V posledním svém přednesení k císaři nejmenuje již „Veličenstvo“, jak to vládní strana nedávno uvedla, nýbrž Vaše C. Milost, jako my říkáme. Jen tedy dál, nulla dies sine linea, zrušení coelibatu, svoboda církve, obmezení hierarchie, důkladné reformy škol atd. budou nepochybně až později následovati.