Články ze Slovana/Pozorovatel politický (32)
| Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský | ||
| Kuranda a český stavovský výbor | Pozorovatel politický | Poturčenec horší než turek |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Pozorovatel politický |
| Autor: | Karel Havlíček Borovský |
| Zdroj: | citanka.cz |
| Vydáno: | Slovan, 1850 - 1851 |
| Licence: |  PD old 70 |
H. B. Ze všech stran rozléhají se zprávy, že již pokoj s Pruskem jest pojištěn, ano jedny naše vládní noviny (Lloyd) ujišťovaly nás, že od nynějška rakouské i pruské vojsko znamenitě se zmenší, jediný to ovšem prostředek ke zlepšení financí. Avšak na druhé straně zase jsme čtli vybídnutí od vojenského ministerstva, aby se hlásili posluhovači a posluhovačky do vojenských nemocnic, prohlášené zrovna po návratu knížete Schwarzenberga z Holomouce. Dále též prohlášení mnohá stran nových odvodů, stran kupovaní koní pro vojsko atd. Pamatujeme se, že tomu ještě není tak příliš dávno, co naše vláda zbytečné a dosti draze nakoupené vojenské koně lacino prodávala. - Ze všeho tedy možná alespoň viděti, že vládě naší mnoho na penězích nezáleží, totiž na penězích zemských a že jí to vše jedno jest, vydá-li se jich víc nebo méně. Vždyť to zas nějaká nová daň všechno nahradí. Kdyby tak někdo vypočetl, co stála na penězích tato poslední vyhrůžka p. Schwarzenberga proti Prusku! A co docíleno jest? Nic zajisté, co by se od pruské vlády i před těmito vyhrůžkami nebylo vymohlo, jakožto ze všech výminek nové smlouvy jasně viděti jest.
- Magyar Hirlap podává zprávu, že v jistém městě uherském rozkaz žandarmský zapovídá pohromadě stání více nežli pěti osob pod trestem 50 ran holí! - Vše jen ku chvále atd.
- Vídeňský časopis Wanderer, který z předešlé nestrannosti své klesl již v úplnou službu maďarsko-německé pánovité strany, přináši v tomto ohledu velmi znamenité články zvláště z Uher. Lži roztroušené od nespravedlivých maďaronů na ujmu Slovanů nacházejí v něm vždy slavnou ozvěnu. Nedávno zase naříká na konskripci v srbské vojvodině, že prý každý se jménem na ič a vič za Dalmatince neb Srba se zapisuje - tak že prý již jednou c. k. úřadující oficír civilnímu kommisaru dvéře ukázati chuť měl; tak - doslovně stojí v této zprávě Wanderera vážené z Pesti Napló. Dodatek tento ukazuje nám lidi podobného smýšlení v celé jejich ošklivosti: když se jedná o prospěch jejich maďarstva, nedělali by si z toho nic, kdyby se c. k. úřadové snad v kanceláři salva venia prali a jeden druhého ven vyhazovali! Byl by to asi smutný praerogativ c. k. důstojníků, aby směli nebo chtěli c. k. civilní úředníky z kancelářů vystrkovat!
- Zase jsme se jednou potěšili s Reichszeitungem: píšeť v dopisu z Paříže o Italii mezi jiným takto: „Svatý otec jest velmi zarmoucen a na duchu poražen pro klesání úcty v Italii jindy tak nábožné. Se slzami v očich obejmul nedávno přítele svého hraběte Borromea a pravil: Raději bych daleko odsud v samotě nějakého kláštera se octnul tak na Montecassino. Šťastní, kteří již neobcují na tomto světě. Beati quia quiescunt.“ „Ministr Azeglio v Turině stojí pevněji než se myslí. Rýpalové ho šetří, mohouce ho dobře potřebovat. Což pak neuvedl pana Bianchi Giovivi do Turina zpět, toho prudkého a mohutného novináře? Bianchi Giovini ovšem byl na oko vypovězen, šel na hranice a psal tam do svých novin (Opinione) až jej zase Azeglio nazpět povolal." Takto hořekuje naše Reichszeitung nad nešťastným Sardinskem, které nechce moudrost politiky rakouské uznati a drží se upřimně konstituce a svobody. O to bezbožné Sardinsko! ono nechce trpět svým pánům biskupům, aby směli přestupovat zákony od sněmu dané, ono jest plno rýpalů začínajíc od krále až do posledního kaprála ve vojsku! Kam to může vésti? Co z toho může vypadnouti než patrná záhuba, vždyť se musí tato nevěřící a buřická země propadnout jako Sodoma! A ani žádnou Reichszeitung tam nemají!!
- Vojenský soud Vídeňský vynalezl zase jeden zcela nový přestupek, odsouzena totiž jest jedna paní v okolí Vídeňském „wegen gröblicher Missachtung des k. k. Militars“ pro velikou nevážnost k c. k. vojsku!!
- Některé Vídeňské časopisy rozšiřovaly tyto dni pověsť, že prý někteří páni ministři velice se horší z rozkazu vydaného od vojenského ministra strany zrušení přísahy vojska na ústavu, jenž patrně čelí proti § 118 ústavy říšské - a že prý následkem toho i vystoupením z ministerstva hrozí. Jak se zdá, nechávají někteří páni ministři takové pověsti naschvál o sobě rozšiřovat, aby se jim zachovala alespoň pověst liberálnosti. Zatím však jsou jistě všichni velmi dobře nejen strany této jednotlivé věci, nýbrž i strany své celé politiky srozumění. Vlastně se může říci, že máme jen jednoho ministra a ten jest kníže Schwarzenberg.
- Praví se, že vláda ruská vydala nový úkaz, dle kterého všichni cizinci, již delší čas v Rusích bytující, jestli se dojisté lhůty novým pasem svých vlád nebudou moci vykázati, prohlášeni budou za ruské poddané. Vyšel totiž tuším již 1843 úkaz, kterým se povoluje cizincům s řádným pasem do Rus přišlým a tam dobře zachovalým zůstati v Rusku i kdyby pas jejich již byl vypršel. -Obracíme tedy na tuto věc pozornost těch, jejichžto příbuzní v Rusích se snad zdržují bez opětování rakouského pasu, kteříž by dle tohoto nejnovějšího úkazu již se domů navrátiti nemohli, kdyby se jim ještě v čas rakouský pas neposlal.
- Jeden dopisovatel do Víd. Den., jenž se píše od Bezdězi, ačkoli jest vlastně ze Mšena, vzal na sebe nedávno kříž svůj, zavřel oči a pustil se s námi do boje. Věc, o kterou se jedná, jest kostel Karlínský. Především tedy myslí p. Mšenský Bezdězan, že prý ani nevíme, co je patronat. Věru, budu-li se s ultramontány moci ještě asi rok hádati, vyjde na jevo, že vlastně pranic nevím. Tento pán tedy myslí, že jsem mluvil „holý nesmysl“, připisuje řádu Křížovnickému v Praze povinnost, aby chrám v Karlíně byli vystavěli. Tento „holý nesmysl“, zakládá se ale na následujicích neupíratelných pravdách. Jest jisto, že předměstí Karlín vystaveno jest na půdě řádu Křížovnickému náležité, kteroužto půdu řád tento nejen co možná nejdráž zpeněžil (místa k stavení se snad přece ze vší půdy nejdráž prodávají) a k tomu ještě znamenitými poplatky co vrchnost také pro budoucnost veliké příjmy si pojistil, čeho by docela nebylo, kdyby bylo toto místo zůstalo polemi a zahradami jako dříve. Karlín již nyní stojí asi třicet let a po ten čas nechal duchovní katolický řád co vrchnost nové město své bez kostela. Že tam se znamenitými výlohami velikou hospodu na své útraty postavil, o tom víme. Dále víme také i bez poučení p. Bezdězana, že sice tento již často dotčený křižovnický řád ovšem žádnou zákonní povinnost neměl, chrám ve svém Karlíně vystavěti, a že tedy pro zanedbání toho trestán býti nemůže: ale co si o jeho katolické horlivosti každý po tom všem řečeném mysliti právo má, to nebude asi zapotřebí vykládati a zanechávám to soudu obecenstva, jestli jsem této věci dobře porozuměl, o čem p. dopisovatel zřejmě pochybuje Z toho pak dále vyplývá, že si mohl p. dopisovatel ušetřiti všelikých obvinění proti mně, jako jsou: že nemám svědomí, běda tomu, kdo pohoršuje, že jsem potupil katolickou jednotu Pražskou, ano prý i kardinala arcibiskupa (mohl ještě přidati Boha i katolickou církev) aneb měl alespoň své jméno totiž Pater Kendík ze Mšena pod takový obviňující článek podepsati.
- Ve stejných okoličnostech jsem s panem Hustopečanem zase strany civilního manželství, který též vylil malé jezerko své rozvodnělé žluče nedávno do Víd. Den., jenž vůbec vypadá od nějaké doby co organ ligurianů. Pan Hustopečan po těch našich v 4. sv. listopadovém obsažených nevinných pochybnostech o jeho předurčenosti a polárnosti manželství tak dalece ztratil aequilibrium, že nám nadává nerud, nevycválenců a zpupných hrubiánů, urvalců a formanů! Než tedy k nějakému dalšímu jednaní o civilním sňatku přistoupíme, musíme, upozomiti obecenstvo na tu žalostnou okolnost, že jak pan Hustopečan, tak p. od Hané, jakož i ostatní páni bratří velmi malou copiam verborum projevují a že by tedy těmto pánům znamenitě ulehčil jejich polemiku proti Slovanu ten dobrodinec, který by na sebe vzal sestavení úplného slovníčka všech českoslovanských nadávek. Avšak kdo ví, jestli páni liguriáni, kteří se beztoho nyní v Mariascheině v češtině cvičí, na podobnou myšlénku tam již také nepřišli, a kdo ví, nevyjde-li;již brzy na jaře nějaká: „Úplná česko-slovenská Marianská zbrojnička proti kacířům pro potřebu všech věrných křesťanů v abecední pořádek sestavená a na světlo vydaná. Cum licentia Superiorum. Abychom tedy jiz zase o coelibatu kněžském počali, ukázal p. Hustopečan nesmírnou obratnost, neboť důvodu od nás ze statistiky proti jeho předurčené harmonii atd. vedeného použil hned zas proti nám anť praví, že prý právě z toho, že jest více ženských, následuje, že mohou býti k něčemu vyššímu povolány a že také mnoho ženských chudobou, nemocí a tělesnou chorobou zůstane svobodných! Musíme tedy ve smyslu p. Hustopečana a jeho předurčené harmonie velice děkovati prozřetelnosti, že právě na ty ženské ráčila seslati chudobu, chorobu neb nemoc, které by vlastně dle pravidla Hustopečské polárnosti a předurčené harmonie měly býti manželkami těch mužských, kteří vstupují do kat. theologie.
Co se reversů při smíšených manželstvích týče, které p Hust. zastává, viděti opět z toho jeho pouze hierarchickou tendenci, které se jedna jen o počet duší, o počet poddaných bez ohledu jaké jsou tyto duše. Při smíšeném manželství musí býti zajisté jen rodičům ponechano, v jaké víře chtí děti svoje vychovávat a reversem může se sice donutiti někdo, aby své děti mezi katolíky zapsal, nikoli se ale nedonutí dáti jim též katolické vychování.
O způsobu argumentace p. Hust. dostane každý nejvýbornější ponětí, když povíme, že z příkladu angl. krále Jindřicha VIII, kterému papež nechtěl povoliti, aby si za živobytí své manželky jinou vzal, dokazuje předně, že prý církev vždycky nezvratně hájila nerozlučnost svazku manželského, za druhé ale že já prý o tomto pádu nic nevím. Kdybych tedy ku př. já měl jednou k obědu čočku, a nedal to do Slovana vytisknout, následovalo by z toho dle argumentace p. Hustop. předně, že mám vždy k obědu čočku a za druhé že ani nevím, co jsem měl k obědu! A takovými důkazy nás tito páni porážejí! Každý hošík již v syntaxi musi znát historii krále Jindřicha VIII. a p. Hust. nám ji teprva obšírně vykládá jako nějakou jen nejzasvěcenějším theologům povědomou moudrost. Jak mnoho si ale tito pánové troufají před čtenářstvem Víd. Den. tvrditi, ukazují nám nejlépe slova p. Hustopečana, jenž dí proč jsem se já studem nezarděl, píšící že hierachie katol. dovolovala velmožům manželství rušiti a jiné platné uzavříti a jmenuje toto moje tvrzení opovážlivým úsudkem a vytýká mi, proč jsem žádný takový pád nenaznačil. Načež odpovidám p. Hustopečanovi, že já povinen nejsem učiti ho historii, ale kdyby se mnou nějakou sázku peněžitou ve prospěch nějakého dobrého účele učiniti chtěl, zavazuji se několik takových pádů mu povědít.
Rovnež tak falešné jako zbytečné tvrzení jest p. Hust., že prý jenom katol. církev uchovala našemu národu řeč v době nejsvrchovanější strasti, Risum teneatis amici! Pan Hust. snad chtěl říci, že mnozí katol. kněží mají zásluhy o pěstování českého jazyka a to jest pravda: katol. církev ale co taková ani za mák dobrého neučinila naší řeči a národnosti, nýbrž byla vždy skrze převrácenost své hierarchie obojímu na škodu.
- Právě nyní, píšíce tyto řádky, totiž v pátek dne 6. odpoledne, dostáváme místo Brněnské „Presse“ následující ohlašení od redakce:
Ve středu dne 4. prosince před polednem vyskytla se komisse od zdejšího podkrajského úřadu v tiskárně p. Kopřivy, v níž se málem rok tomu tiskne „Presse“, i osvědčila se s písemním výkazem, že má se strany podkrajského poručeno, aby za příčinou závad, které vznikly prý proti oprávněnosti p. tiskaře, jeho tiskárnu zavřela a zapečetila, což se bez překážky také stalo.
Tímto nenadálým nařízením, ačkoliv se nestalo právě proti „Presse“, jest nám na chvíli nemožno, svůj časopis vydávati, avšak máme naději, že tato pouze náhodná překážka již v nejblíže příštích dnech bude zamezena. V Brně dne 4. prosince 1850. Redakce „Presse.“
Tedy konečně našla vláda tu pravou cestu, na které by se snad dalo další vycházení nenáviděných od ní novin zameziti! Jak dlouho to trvalo. Tuším již skoro rok vychází Presse v této tiskárně a až do té doby nevěděla vláda nic o této překážce. V posledních dobách, kdežto jsme často slýchali o jezdění moravského p. náměstníka a ředitele brněnské policie do Vídně, mimovolně nám napadlo, že asi proti Presse něco v plánu jest. Nyní to tedy vyšlo na jevo. Musíme ovšem od redakce Presse očekávati, že dovede vyplésti se z tohoto uzle a že co nejdříve zase s tím posledním nám zbývajícím kusem zákona tisku v ruce vyseká se z milostného objetí vlády a počne opět vycházeti. Ostatně již asi před 14 dny byla v Praze rozšířena zpráva, že vycházení Presse jest zamezeno - zdá se tedy, že přece něco z tajné rady „starších lidu“ vyšlo před časem do veřejnosti.