Články ze Slovana/Pozorovatel politický (26)

Články ze Slovana Karel Havlíček Borovský
Předpeklí politické	Pozorovatel politický	Spisovní jazyk na Slovensku

Údaje o textu
Titulek:	Pozorovatel politický
Autor:	Karel Havlíček Borovský
Zdroj:	citanka.cz
Vydáno:	Slovan, 1850 - 1851
Licence:	PD old 70

H. B. Slyšíme, že se již na venkově počínají sbírati příspěvky na tak zvaný konstituční pomník v Praze, jenž má býti veliké staveni, obsahující v sobě i sněmovnu zemskou atd. Příčina a první počátek toho zavdaly se tím, že jistý muž počal sbírati na konstituční jakýsi pomník, který se postaviti měl na Bílé Hoře u Prahy. Později se toho ale zmocnila jistá strana dobře v Praze známá, na jejimžto čele stál hrabě Fr. Thun. Věc nabyla jiného směru a prvotní účel proměnil se podstatně. Nyní, jak slyšíme, počíná již spolek, k tomu účelu zvláště v Praze zřízený, po celých Čechách sbírati. Aby se tedy mnozí z našinců slovem konstituční pomník, sněmovna atd. nedali přivésti na tu myšlénku, že by snad spolek a účel jeho nynější od liberální strany vycházel a že by jmenovitě také našinci v něm účastenství měli, musíme podotknouti, že tomu dokonce tak není, nýbrž naopak, že my a všichni s námi stejně smýšlející za nepotřebnou a neslušnou věc to držíme, aby se jmenovitě sněmovna zemská z nějakých vyprošených sbírek vystaviti měla, kdežto podobný dům nevyhnutelně na útraty zemské z řadných důchodů zemských stavěn býti musí. Nepotřebné zdá se nám obtěžovati lid sbírkami na věc, která beztoho nádherně vystavena býti musí z důchodů zemských, kdežto mnoho jiných věcí, užitečných nám a potřebných, bohužel nikdy se nepodnikne z důchodů zemských, pročež sluší pro takové dobrovolnou obětovnost si zachovati, ne však ji ustavičnými a zvláště tak nepotřebnými sbírkami unavovati a pro jiné, jinak neprůvodné věci ztenčovati.

- Velmi znepokojující zprávy, které v posledních dnech děsily země nastávající vojnou, ukázaly se nyní jakožto příliš kvapné. Již se pravilo, že Haynau jest jmenován velitelem armády v Čechách na 200.000 mužů zvětšené, již nařízeno bylo nemocnice vojenské zřizovati, pevnosti naše zaopatřovaly se zásobami, ba již prý i Rusové obsadili zase Sedmihrady a Uhry. - Nejhovější zprávy telegrafické z Berlína od 4. listopadu ale upokojily zase celý ten válečný hluk: Prusko se podalo, Radowitz je propuštěn z ministerstva, car ruský zprostředkoval ve Varšavě záležitosti Německa a Prusko se nyní podrobilo jeho výroku. V Německu zůstane tedy všechno asi tak jako před r. 1848 s tím rozdílem, že nyní celé Rakousko (tedy také vlaské, uherské a haličské země) přistoupí do německého Bundu. - Samé neobyčejné noviny. My sice jsme se nebáli vojny s Pruskem, ale obávali jsme se, že pod záminkou této vojny celé Čechy a snad i Morava dány budou do obležení a že se tak stav Prahy rozšíří na celé Čechy, že budeme „na čas“ zbaveni svobody tisku atd. Nyní se zdá, že to již od nás jest odvráceno.

- Noviny náim přinášejí zprávy, že ministerstvo osvěty nechce prý povoliti ve Vídni a v okolí missie. Zdálo by se to na první pohled něco hezkého, ale kdo pováží, že se ve všech končinách Rakouska missie patrně s vědomím a alespoň s mlčenlivým svolením pana ministra provozují se vší středověkou okázalostí, ten zajisté porozumí, že se ve Vídni jen proto nepovolují, poněvadž ještě není na čase, ne z přesvědčení o jich škodlivosti, nýbrž proto, že ještě okolnosti nejsou podle toho.

- Wanderer Vídeňský, jenž také posud neví, jaké politiky se skutečně přidržeti by měl, přinesl zase nedávno velmi podivný článek z Prahy o Němectvu a Slovanstvu. Mezi jiným praví se v něm také: Pevné připojení k Německu znamená: utvrzení Německa co velmoci; spojení celní, stejnost práv a zákonů, normální kulturu, a skrze všechno to, kdož by upíral v pádu potřeby pevnou obranu a zbraň proti hrozícímu východu (rozuměj: Slovanstvu). Není pravda, že jenom Rakušanství a Slovanství zůstalo na bojišti (v Rakousích). Němectví v Čechách jest vždy ještě tak uvědoměno a mocno, ačkoliv méně pohyblivo a vychloubavo, jako Slovanství." Tato slova, vyňata z velmi dlouhého, stejně dýchajícího článku, zasluhují jen několik dodatků z naší strany. Mocnost Němectva v Praze ukázala se při posledních volbach, kdežto se ani netroufali kandidaty své postaviti, nýbrž jen ukrytě pod firmou sedmašedesátnického hesla i s patrným zapřením svého němectví a tedy podskokem několik svých kandidátů prorazili, s kterými se teď chlubí. Když se roku 1848 v Praze vypsala od hr. Thuna volba do Frankfurtu, jenom tři přišli z celé Prahy volit, z čehož by se dalo soudit, že jsou v Praze buď jen tři Němci, buď že ostatní své němectví tenkrát zapřeli. Zcela přiměřené ale Němcovi jest, když praví, že není vypínavý a mluví při tom o Německu jako jediném privilegovaném skladu vší kultury pro celý svět a zvláště pro nás. Když si k tomu přimyslím, že zrovna v tu dobu, kde se tato německá vlastní chvála do Wandereru psala, car ruský spořádal ve Varšavě záležitosti Německa: kdo by se nezasmal, ačkoli to jest z druhé strany k pláči?!!