Články z Národních novin/Sjezd biskupský
| Články z Národních novin Karel Havlíček Borovský | ||
| Prodávání novin | Sjezd biskupský | Válka uherská a Slované |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Články z Národních novin |
| Podtitulek: | Sjezd biskupský |
| Autor: | Karel Havlíček Borovský |
| Zdroj: | citanka.cz |
| Vydáno: | Národní nowiny 1848-1850 |
| Licence: |  PD old 70 |
(N. N. 7. dubna 1849.)
Král lev - jak bájka praví - svolal kdysi, když přestal vládnout absolutně a byl udělil konstituci, všechny kočky na poradu, aby ustanovily, čeho zapotřebí jest pro budoucí časné i věčné blaho myší. Co tomu myši řekly, protestovaly-li, aneb nemohly a nesměly-li protestovat, o tom bájka nic nepraví.
Ale naše ministerstvo svolalo všechny naše biskupy dohromady, aby se poradilo o budoucích opravách katolické církve! Jsme přesvédčeni, že ministerstvo neobmýšlí potřebné a pravé nábožnosti užitečné opravy v naší katolické církvi zavésti, sice by se neptalo na to biskupů. Pan ministr vnitřních záležitostí, hrabě Stadion, kterého jako velmi zkušeného a praktického muže známe, musí také dobře vědět, jakého způsobu jsou naši nynější biskupové. To nejsou biskupové ze starých věků naší církve, kdežto sám věřící horlivý lid volil za biskupy nejzkušenější, nejhorlivější, nejzasloužilejší, nejmravnější muže ze své církve, kdežto biskup nebyl hrdý magnat, skvějící se jako pyšný páv mezi ubohým houfkem věřících, kdežto biskup byl pravý otec a rádce svých osad, ku kterému se ve všem důležitém utíkaly, kdežto biskupové byli - jak chtěl Kristus - praví pastýřové, ale ne nájemníci.
To všechno je za našich časů zcela jinak. Biskupové jsou nyní obyčejně mladší synové aristokratických rodin, a nejvíce takoví, kteří se dle mínění rodiny své ani do vojska nehodí, a kterým pak se skrze známosti a svazky jejich rodiny brzy dostane nějaký výnosný kanonikát a pak biskupství. Co se kanonikátů, jmenovitě holomouckých týče, říká se obyčejně, že od šlechty fundovány jsou; a nechejme to třeba platit, ačkoli jest jisto, že také mnoho jiných, velmi plebejských peněz a statků se přimíchalo. Ale jak tomu přijdou pak diecése, že se z těchto pánů kanovníků holomouckých tak často jako ze stromovní školky obsazují biskupství? Srovnává se to s duchem víry křesťanské, aby se biskupové rodili z jiné krve než ostatní věřící jejich bratři? Srovnává se to s velkým účelem důstojnosti biskupské, aby se považovala biskupství za nějaké pensionáty pro starou schudlou šlechtu? zvláště k tomu takovou, která se kromě svého šlechtického původu nemůže jinými znamenitými schopnostmi neb zásluhami vykázati.
Pravda ovšem, že jsou též i nešlechticové biskupy, ale i tu bývaly cesty vedoucí k biskupství zcela jiné, než by se srovnávaly s účelem pravé katolické víry!
Přesvědčeni jsme, že pan ministr Stadion tak dobře, jako kdo jiný tyto okolnosti zná; jest-li tedy svolává biskupstvo k tomu účelu, aby se na radu jeho nějaké času a potřebám přiměřené opravy staly, musíme pochybovati o upřímném úmyslu ministerstva. Neboť kdyby ministerstvo ty světské vady naší církve, které každý pravý ale svobodomyslný její přítel zná, skutečně odstraniti chtělo, neptalo by se na to biskupů.