Články z Národních novin/Hlas český k bratrům Jihoslovanům
Články z Národních novin Karel Havlíček Borovský | ||
Na obranu sněmu říšského | Hlas český k bratrům Jihoslovanům | Rekrutování |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Články z Národních novin |
Podtitulek: | Hlas český k bratrům Jihoslovanům |
Autor: | Karel Havlíček Borovský |
Zdroj: | citanka.cz |
Vydáno: | Národní nowiny 1848-1850 |
Licence: | PD old 70 |
(N. N. 11. února 1849.)
Z črna lesa vystupuje skála,
na skálu vystúpí silný Záboj,
obzírá krajiny na vše strany;
zamútí se ot krajin ote všech.
I přijde cuzi usilno v dědinu,
i cuzími slovy zapovídá.
I kak sě zdě v cuzej vlasti
ot jutra po večer, tako biesě zdieti…
Sami zarmouceni jsme z neblahého obratu našich domácích záležitostí, sami v ustavičném obávání, aby lstnými úskoky vojenská libovláda nebyla opět uvalena na šije naše: hledíme ještě s větší úzkostí na vás, naše rozené bratry v jihu, a s třesoucím se srdcem čteme žalostné zprávy o zrádném vystupování proti vaší domácí samostatnosti, o licoměrném rušení slibů daných vám v těžkých dobách za odměnu vaší upřímné, krvavé podpory!
Bratří! buďte ubezpečeni, že nás nynější vláda nepřekvapila svou věrolomností: věděli jsme dobře, čemu nás zkušenost mnohých trpkých století naučila, že se nám slovo nedodrží, až naší pomoci zapotřebí nebude! avšak jsme nemohli jinak, než podporovati vládu proti sobeckým záměrům Maďarů a Němců. Kdyby tyto dva národové spravedlivěji a snášenlivěji byli jednali k nám Slovanům, nebyli bychon přinuceni bývali jeden druhému jámu vykopati, do které nás nyní vláda všechny uloží; my jsme museli síly své jeden proti druhému vypotřebovati a utužiti tak onu sílu, která ve svém necitlivém sobectví nezná ani spravedlnosti ani vděčnosti!
My jsme dobře věděli a již dříve obávání své vyslovili, že se vláda, až pomocí naší pokoří a zlomí čilejší a samostatnější síly maďarské a německé, spojí opět s konservativními, aristokratickými stranami Maďarů a Němců proti všem liberálním, jakož se to nyní poznenáhla vyplňuje.
Avšak ještě nejsme u konce, nejsme ještě pochováni,
Žije, žije duch slovanský,
bude žít na věky !
Marné vaNa obranu sněmu říšskéhoše, byrokrati,
proti nám jsou vzteky!
Jediná naše péče jest nyní o to, abyste se vy, bratři na jihu v horoucnosti své prudké krve nyní nedali zavésti spravedlivým hněvem svým k nějakému povstáni se zbraní, ku kterému vás zajisté budou byrokrati všelijak drážditi, aby pak celou svou ohromnou mocí utlačili život slovanský až do poslední jiskřičky. Toť by zajisté bylo v těchto okolnostech zcela vítané byrokratické reakci, aby příčinu nalezla vzíti nazpět slovo nám dané a zahaliti mohla nepoctivou svou věrolomnost. - Ne, bratří! do této sítě chytrých diplomatů nevejdeme nyní: povedeme odpor svůj spravedlivý proti nim cestou legalní, cestou práva, cestou sněmovní; většinu na legalní ceste máme nyní jistou a nepotřebujeme revoluce. Necháme nyní tutu byrokratickou stranu, ať ona proti nám revoluci započne, ať ona sama před celým světem veřejně a bez výmluvy zruší slovo dané, ať nás zradí jako Jidáš před očima celé Evropy; pak uvidíme, jaké ovoce jí ponese její faleš a zráda.
Zatím ale utužíme se my dva bratrští kmenové Slovanů, Jihoslované a Čechoslované, jejichžto přátelství nezištné nepodaří se ani peklu pokaliti, kteří vždy jako dvě hvězdy posestřice stejnou cestou kráčeti budou na obloze slovanské; zatím vyrostou naše síly uvědoměním celého národu na takový stupeň, že nebude možno, zrádným byrokratům pohrávati s námi a užívati nás za prostředek svých ošemetných plánů.
„Dva syny jejúže hlasy
přecházesta v muska,
vycházevasta v les;
tamo mečem i mlatem
i osčepem učista paži.
I kehdy paže jejú bieše dorostla
i jejú umy protivo vrahóm,
i dorostachu druzí bratřiéci;
ajta všici vyrazichu vz-vrahy,
i by krutost jich búřiúce nebe,
i v dědiny vrátíše sě byvšie blahost.“