Články z Národních novin/Foederalisté a centralisté. I.

Údaje o textu
Titulek: Články z Národních novin
Podtitulek: Foederalisté a centralisté. I.
Autor: Karel Havlíček Borovský
Zdroj: citanka.cz
Vydáno: Národní nowiny 1848-1850
Licence: PD old 70

(N. N. 6. ledna 1850.)

Každý, kdo zná okolnosti naše, mohl již napřed věděti, jakou strašlivou bouři způsobí asi článek p. Palackého o foederaci.

Nyní, když již největší mračna tohoto krupobití německého přes naše hlavy přetáhla, a jen sem a tam ve vzdálenejších končinách ještě leckde bručí některý ze snu svého panského probuzený německý centralista: nyní jest již také čas, abychom vyšli zase na zdravé povětří podívati se, jakou škodu asi naše osení utrpělo. - Tuším, že pražádnou, kdo dříve byl německý centralista, zůstal jím, a kdo byl foederalistického smýšlení, byl v něm vším tím, co protívníci naši proti Palackému namitali, ještě více potvrzen. Ve věci této - již napřed to vidíme - nepřesvedčí nikdy jedna strana druhou, ale přehlasuje.

Pan Palacký z příčin nám dobře povědomých a zajisté důležitých odstoupil prozatím z bojiště papírového, což mnozí, kteří si tak rychle a tak rádi všechno hned na svou stranu vykládají, za zjevnou porážku foederalistických zásad vyhlásili. Taková však domněnka jen za příliš směšnou považovati se musí, neboť jsme přesvědčeni a každý také na první pohled veděti musí, že spor mezi centralisty a foederalisty, kdyby to jen na konstituční sněmovní zápas přišlo, nevyhnutelně ve prospěch foederalistů rozhodnut býti musí. Strany obě jsou příliš nestejné, a samo ministerstvo zdá se to dobře předvídati, proto že se opatrně varuje všude přiznali se ke svému centralismu, a vždycky při každé příležitosti řikává, že jest vzdáleno od nemírné a škodné centralisace; při čemž ovšem každý, kdo slova a skutky dobře porovnati umí, tato slova za nic jiného než právě za pouhá slova uznati nemůže.

Úplné rozebírání tohoto předmětu nehodí se ovšem pro nynější dobu, neboť nám k tomu schází svoboda tisku; výminečný stav vojenský nepřipustil by, aby foederalisté počali všemi silami otřásati ústavou od 4. března. Proto také nemůžeme protivníkům svým, kteří pod křídly vojenské moci velmi dobře mohli tasiti zbraň svou proti nám, odpovídali tak, jak by zapotřebí bylo, neboť nejhlavnější důvody naše zdály by se snad mnohému (jak se teď říkává) pobuřující.

Tolik však mohl každý sám pozorovati, kdo odporné ohlasy v německých novinách četl, že Němci opírající se proti foederaci příliš mnoho dokázali - totiž nemožnost rovnoprávnosti národní. Snažíce se totiž všemožně dokázati nemožnost vyvedení návrhů p. Palackého všelikými zdánlivými důvody, dokázali tím, že rovnoprávnost národní nedá se provésti.

Německé noviny tímto důkazem ovšem jen chtěly ospravedlnit nevyhnutelnost nadvlády a panování němčiny v Rakousích: tím ale přivedly celou záležitost na ono stanovisko, na kterém se také rozhodne. Když myslíte, že rovnoprávnost není možná a že panování jednoho nad druhým jest nevyhnutelné, nemůžete přece očekávat, že si dá někdo vaši nadvládu papírovými neb ústními důvody vnutit: nadvláda se jinak nežli silou prováděti nedá, a až to k takovým argumentům přijde, pak teprva zvítězíte-li, musíme poslouchat vaše důvody o nevyhnutelnosti nadvlády vzdělanějšího živlu. My ještě posud nevěříme, že jest skutečná a poctivá rovnoprávnost nemožná, a nedáme se prozatím odstrašiti žádnými nadávkami žádnými nepoctivými nařknutími a denunciacemi, kterými jsou německé časopisy proti nám naplněny, a z té příčiny vyhledáváme všelikých cest, na kterých by se rakouským národům přátelsky dalo žíti pohromadě. Budete-li však tvrdošijně tomuto snažení našemu překážeti, domnívajíce se tak udržeti nadvládu svou: varujte se, abychom se konečně i my od vás nenakazili a vašich důvodů proti vám neužívali. Známo, že se člověk zlému spíše naučí než cnosti; varujte se tedy, abychom snad časem svým zavedeni vaším příkladem, neupírali také možnost rovnoprávnosti. Naše důvody byly by v tomto pádu ještě silnější než vaše, protože každý nepravdivý důvod jenom v tom poměru přesvědčuje, jak mnoho za sebou má silných paží.

Co se ostatně stálého mluvení německých časopisů o národnosti a o svobodě týče a toho tvrzení, že svoboda důležitější a přednější jest, než národnost, o tom věru již se nám až hnusí dále mluviti a dokazovati. Jako jednotlivec nemůže žíti rovněž tak bez jídla jako bez pití, tak národ niěemný jest bez svobody rovněž tak jako bez národnosti. Obojí jest stejne důležité. Když ale Němcům, jak oni nám pořád dokazují, na národnosti tak mnoho nezáleží, řekněme jim, ať se tedy u centrální vlády rakouské jedná všechno buď po slovansku neb po vlašsku, a uvidíme hned z povyku jejich proti tomu způsobeného, že jim na jejich národnosti zrovna tak mnoho záleží, jako nám na naší. Němci se rádi vychloubají, že jsme své vzdělání od nich nabyli; tím ale dělají sobě, jakožto učitelům, špatnou čest, jestli nás i po všem tom od nich zděděném vzdělání za tak sprosté drží, abychom takové a podobné jejich sofismata a zákruty neprohlíželi.

Budoucně probereme obšírněji rozličná mínění o spisu p. Palackého pronešená. Ve věci samé myslíme, že se na budoucím sněmu říšském všichni liberální zástupcové slovanští, vlaští, maďarští a rumunští k stejnému mínění hlásiti budou: co se však provedení týče, ovšem budou rozmanité náhledy, jakož ani při věci tak nové a důležité jinak býti nemůže.