Články z Národních novin/Druhý prosinec 1848
| Články z Národních novin Karel Havlíček Borovský | ||
| Program nového ministerstva | Druhý prosinec 1848 | První kroky nové vlády |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Články z Národních novin |
| Podtitulek: | Druhý prosinec 1848 |
| Autor: | Karel Havlíček Borovský |
| Zdroj: | citanka.cz |
| Vydáno: | Národní nowiny 1848-1850 |
| Licence: |  PD old 70 |
(N. N. č. 203. 1848.)
H. B. Z Kroměříže. Den 2. prosince jest jeden z nejdůležitějších pro Slovanstvo. Na 12. hodinu s poledne byl povolán říšský sněm v Kroměříži, že má ministerstvo důležité věci ohlásiti. Čekalo se dlouho, neboť ministerstvo dlouho se nevracelo z Holomouce; nejpodivnější domněnky kolovaly mezi poslanci strany příčiny tohoto neobyěejného povolání. Mnozí údové levice obávali se, že dnes budou požádáni co obět spravedlnosti za poslední vídeňskou revoluci. P. Borosch, jak se praví, měl vypsanou a sebranou řeč, kterou chtěl brániti sebe a své spoluvinníky.
Tu se objevilo ministerstvo v černých fracích, a přednosta ministerstva Schwarzenberg počal přednášeti. Co přednesl, bude vám v Praze již beztoho známo, a proto jest úmysl můj, jenom poněkud vysvětliti neobyčejné a neočekávané události.
Císař Ferdinand složil korunu a odstoupil ji synu bratra svého Františkovi Josefovi I. Dlouhý čas již mluvilo se o tom, ale nemohla jistě doba příhodnější pro nás vyvolena býti, než nynější, kdežto právě vojska naše stojí na pohotově proti Maďarům. Císař Ferdinand přísahal, že zachová v celitosti korunu uherskou, císař Ferdinand, který tuto přísahu složil, není již císařem a nový císař nesložil ještě přísahu; doba jest právě nejvhodnější, aby bez této přísahy podle žádosti uherských národů a zvláště slovanských koruna uherská rozdělena byla tak, jak zapotřebí jest pro tyto národy!
Nastoupení mladého císaře (pamatujeme se ještě dobře na cestování jeho po Čechách v loni), zavdává také dobrou příležitost k odstranění některých osob ode dvora, které příliš zvykly byly míti velikého a škodného vlivu na záležitosti rakouské. Nechceme se obšírněji vysloviti.
Také ono alter ego v osobě kn. Windischgrätze musí přestati, poněvadž jen za císaře Ferdinanda byl ustanoven Windischgrätz, jakožto zástupce a plukovník císařův; nový císař, jiní zástupcové. Kníže Windischgrätz jest od tohoto dne, - dle našeho mínění, - jenom nejvyšší velitel vojsk a nic více.
Kulmer, horlivý diplomat chorvatský, jenž po všechny časy věrně zastupoval záležitcsti Chorvatů ve Vídni, ustanoven jest za ministra - prozatím bez portefeuillu. - Avšak jest to určitý důkaz, že uherské záležitosti k prospěchu Slovanů rozhodnuty budou.
Z jistých pramenů dovídáme se také, že Jelačici-bánu odevzdáno jest gubernátorství dalmatské, čímž se spojení Jihoslovanů nejurčitěji vyslovuje.
Jiné zprávy též jistě praví, že také Rajačic a Šuplikac do ministerstva přijdou! Nastaly tedy konečně doby, že Slovanům počíná spravedlnost se díti; nebudou již jako posud odstrčeni. Mladý císař náš zvykne si jinýma očima hleděti na svou říši; starému panování německo-maďarskému bude konec a rovnoprávnost nastane.
Lítujeme jenom, že se v krocích tak důležitých pro nás buď ze staré nevšímavosti, buď z nějaké pohrdavosti jistých nádvorních pánů stala maličkost, která však schopná jest otrpčiti všechny tyto události národům a zbuditi v nich bázeň před budoucností. Každý dobře ví, že císař Ferdinand místo obyčejné formule „z Boží Milosti“ počal se psáti jen prostě konstitučním císařem. „Z Boží Milosti“ nevykládává se nikdy v pobožnost, nýbrž jako by králové od Boha národy do své poddanosti byli obdrželi, což ale od žádného rozumného věřiti se nemůže, poněvadž dobře víme, že králové od Boha nepovstali, nýbrž tak dobře jako každý jiný člověk své povinnosti na světě mají. Bůh nestvořil krále, on stvořil člověka. Když tedy v těchto důležitých listinách opět starý titul pozorujeme, což divu. že si na staré špatné časy vzpomínáme.
Deputace říšského sněmu z 30 osob vyslána jest pokloniti se mladému císaři a pozdraviti císaře Ferdinanda. Z jistých pramenů můžeme podati zprávu. že J. M. císař František Josef mezi jinými asi v tento smysl k deputaci se vyjádřil: „Aby jen sněm hleděl brzy konstituci dokončiti a Mně ji předložiti ku zkoumání a sankci“. Povážíme-li, že JMC. ráčí být tak mladý pán (18 let), musíme skutečně litovati, že rádcové JMO. takové věci vymýšlejí. Napřed se říkalo konstitující sněm, pak povstal „Vereinbaarung“, později sankce, nyní zkoumání a sankce, a konečně Bůh ví, kdo naši konstituci udělá. Činíme odpovědné rádce JMC. na jejich těžkou povinnost pozorny, aby hned počátku neodvrátili srdce národů od mladého panovníka.