Československo-rumunská spojenecká smlouva
Pevně rozhodnutí udržeti mír, získaný takovými oběťmi a zamýšlený paktem o Společnosti národů, jakož i stav utvořený smlouvou, uzavřenou v Trianonu 4. června 1920 mezi spojenými a přidruženými mocnostmi s jedné a Maďarskem s druhé strany, dohodli se president Československé republiky a Jeho Veličenstvo král rumunský o uzavření defensivní konvence.
  | |
|---|---|
| Titulek: | |
| Zdroj: | Zdeněk Veselý: Dějiny českého státu v dokumentech. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů Praha. Praha : Professional Publishing 2012. ISBN 978-80-7431-064-5. S. 527-528. |
| Licence: |  PD CZ |
Za tím účelem jmenovali svými zplnomocněnými zástupci:
President Československé republiky p. Ferdinanda Veverku, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra Československé republiky v Bukurešti,
Jeho Veličenstvo král rumunský p. Take Ionescu, svého státního ministra zahraničních věcí, kteří předloživše navzájem své plné moci, jež byly shledány správnými, dohodli se o následujících článcích:
Čl. 1
V případě, že Maďarsko učiní, aniž bylo k tomu provokováno, útok na jednu z vysokých smluvních stran, zavazuje se druhá strana přispěti straně napadené k obraně opatřením, stanoveným čl. 2 této konvence.
Čl. 2
Příslušné odborné úřady Československé republiky a Království rumunského určí ve vzájemné dohodě vojenskou konvenci, jež bude později uzavřena, opatření, nezbytná k provedení přítomné konvence.
Čl. 3
Žádná z vysokých smluvních stran nebude moci uzavřít spolek s třetí mocností, aniž by zpravila o tom dříve stranu druhou.
Čl. 4
Aby souhlasně postupovaly ve svých mírových snahách, zavazují se obě vlády, že se dohodnou o otázkách zahraniční politiky, vztahující se k jejich stykům s Maďarskem.
Čl. 5
Tato konvence bude platnou dva roky ode dne, kdy budou vyměneny ratifikace. Po uplynutí této lhůty bude moci každá ze smluvních stran vypověděti tuto konvenci. Tato zůstane však v platnosti po šest měsíců ode dne vypovězení.
Čl. 6
Tato konvence bude sdělena Společnosti národů (pakt o Společnosti národů).
Čl. 7
Na důkaz toho ji jmenovaní zmocněnci podepsali a opatřili svými pečeťmi.
Vyhotoveno dvojmo v Bukurešti, dne 23. dubna 1921.
L. S. Dr. Ferdinand Veverka, v.r.
L. S. Take Ionescu, v.r.