Úsměvy/Les to ví
< Úsměvy
| Úsměvy Růžena Jesenská | ||
| V růžích sen | Les to ví | V besídce |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Les to ví |
| Autor: | Růžena Jesenská |
| Zdroj: | Jesenská, Růžena. Úsměvy. V Praze: Dr. Ed. Grégr a Ed. Valečka, 1889. Online na Internet Archive |
| Licence: |  PD old 70 |
| Index stran | |
Les to ví.
editovat»Io amo.« |
Co mi duši rozjasnilo
pod smrčí a sosnoví,
čím to srdce moje bilo,
co jsem pěla tišinami
v slunečnu a pod hvězdami:
les to ví.
Když jsem sama v lesů houšti
octla se, kde mechový
koberec se strání spouští,
co mne k jeho vlnám táhlo,
co mi v duše struny sáhlo:
les to ví.
Proč to lesů žilobití
znělo mi jak perlový
pocel, a proč na rokytí
paprsky se se mnou smály,
když nás větve nehlídaly:
les to ví.
Čím to bylo jako v ráji —
jediný sen růžový,
bol i strast když usínají,
že vše se mnou pělo, znělo:
samo nebe nevědělo, — —
les to ví!