Zloděj z Bagdadu/Bambinello

Zloděj z Bagdadu
Krajinka	Bambinello	Sedmikrásy

Údaje o textu
Titulek:	Bambinello
Autor:	Konstantin Biebl
Zdroj:	BIEBL, Konstantin. Dílo – Svazek 1. 1923-1925. Praha: Československý spisovatel, 1951. Moravská zemská knihovna v Brně
Licence:	PD old 70

V zeleném stínu kočárku
modré oči hrají
všemi barvami na píšťalku,
až se hory zelenají.

Andílku můj rozmilý,
matka se sklání, hubujíc:
to jsme si ocet u ní rozlili,
ty a tvůj z Bagdadu strýc.

Nechť lilie řeknou,
kdo byl ten Ježíšek,
před tebou bílé ruce sepnou,
posílá nás Ježíšek,

co naděluje píšťalku,
abys mu na ni hrál,
slyší tě pískat z kočárku,
jako by u tebe stál.

v těch barvách se zachvívá
veliká láska, větší hoře,
které se víc a víc přelévá
v zelené vlny, hory moře.

Hučí
a ječí
a bolestně vzlyká
vlna za vlnou po našem stolu,
ubrus stéká,
pěna stříká
po stěnách,
záclonách,
nahoru
dolů.

Mezi útesy bílých skal
tone kočárek v zátoce,
neboj se, dítě, a pískej dál,
budu tě držet na ruce,

ať moře stoupá, ať nebe klesá,
neboj se nic,
pěna stříká až na nebesa,
pískej víc!

ó, pískej, pískej, maličký,
až celé moře zazáří,
sbírám ti v oblacích mušličky,
hraj si na bílém polštáři.

Moře se přelilo do nebe,
hvězda či mušlička?
Nerozeznáš je od sebe
jako dvě míšeňská jablíčka.

Nice není mezi náma
než věčnosti vlnobití.

Dítě, ty spíš. Píšťala píská sama.

Do jizby měsíc svítí.