Ze zašlých dob (Vilímek)/Karel Jaromír Erben
| Ze zašlých dob Josef Richard Vilímek | ||
| Doslov z doby politické pokleslosti | Karel Jaromír Erben | P. Václav Štulc |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Karel Jaromír Erben |
| Autor: | Josef Richard Vilímek (jako Josef Richard Vilímek st.) |
| Zdroj: | VILÍMEK, Jos. R. Ze zašlých dob. Praha : J. R. Vilímek, 1908. s. 81–82. Online na Internet Archive |
| Licence: |  PD old 70 |
| Související: | Autor:Karel Jaromír Erben |
 Související články ve Wikipedii:Karel Jaromír Erben |
|
V letech padesátých a také ještě roku 60. až do jara r. 61. nebylo v Praze krom Měšťanské Besedy (na nynějším Příkopě) žádných jiných jednot a spolků, v nichž byli by se mohli scházet uvědomělí Čechové. Policie jednoduše nedovolila zakládání jich. Proto scházeli se z večera ti kurážnější v Besedě, kde na př. ve velkém pokoji před hlavní dvoranou zasedali pohromadě starší pánové Palacký, Purkyně, Rieger, P. V. Štulc, Hamrník, K. J. Erben, Brauner, Krejčí, Zap a ostatní, kdežto literární dorost soustřeďoval se v tomtéž pokoji hned u vchodu (z venčí) za rovněž dlouhým stolem, jejž Em. Tonner nazval „Amurem“ na počest současného anektování toho území Ruskem.
Mezi nás mladé chodil také Dr. Podlipský, jejž jako lékaře ptal jsem se jednou, není-li to nejslabší stupeň psotníku, když nemluvně ze spaní se usmívá, při tom však také tvářičkami poškubuje, jakoby mělo v nich malé křeče. „Co vás napadá, psotník!“ odvětil doktor, „to se ten capart hodně napil a potom hned usnul, načež mu nestrávené mléko v žaludku začalo kysat, čímž přimělo k nevolným pohybům jeho slabé lícní svalky.“ „Váš výklad je lékařsky jistě správný, ale ukrutně prosaický! To u nás, ve východních Čechách, mají o tom názor poetičtější. Říkají, že s takovým ve spaní se usmívajícím děckem Krášlík pohrává.“ „Jak jste to pravil, že u vás říkají?!“ zvolal v tom za mnou K. J. Erben, přikvapivší od stolu „starších“. „Že s ním Krášlík pohrává.“ „Tak vida: Krášlík! Zas jeden slovanský bůžek!“ plesal rozradostněný sběratel a pěstoun národní poesie, jenž právě pilně shledával také roztroušené drobty Slovanského bájesloví. —