Zcestí/Báseň ran
< Zcestí
| Zcestí Jiří Orten | ||
| Strom a pláň | Báseň ran | Červený obraz |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Báseň ran |
| Autor: | Jiří Orten |
| Zdroj: | ORTEN, Jiří. Dílo Jiřího Ortena : Poesie. Praha : Václav Petr, 1947. s. 221–222. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
Přítelkyně hradeb, vizte mor,
není příliš pozdě na obranu?
Zasili jsme slzy na úhor.
Otvíráme otevřenou bránu.
Byl strpěn mnohý pád.
Z kamizol našich jsou teď obvazy.
Jak nedetonovat?
jak uchránit se nákazy?
Trefí k nám pláč jak ke stařenám.
Slyšíme vřavu z nemocnic.
A hroucení, jež sluší ženám,
je samý strup, nemá již líc.
Bolest rozběhla se po pavlačích,
klouže, někdo nasypal jí hrách,
větří hloubky, spoléhá se na čich,
jenž se dobře vyzná v temnotách.
Ryje, hloubí sličná zahradnice,
která učila se u žížal,
přesekni ji, chceš-li, aby více
rozžila se tam, kde dlí tvůj žal.
Nalezneme smrt i bez kompasu.
V reservacích lásky střeží ji náš svět.
Kdysi, kdysi dávno stvořili jsme krásu.
Nyní musíme jí věčně odpouštět.
1. V. 1941.