Zapadající slunce

Údaje o textu
Titulek:	Zapadající slunce
Autor:	Václav Jaromír Picek
Zdroj:	Lumír. Číslo 3. Praha: 1851. Str. 61. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	20. 2. 1851
Licence:	PD old 70

Jak to slunce dohořívá!
Kmet se na ně vlídně dívá,
Za hory jak zapadá:
Zapadá, ach, zapadává,
Němou kmetu známku dává,
Že i proň hrob vyhledá.

Vyhledá, ach, čirotemný,
Neb jak švárný tak i jemný
Musí hrobu kosti dát;
Než kmet hořem nic nepláče,
Jeho oko jasně skáče,
Jakby chtělo věčně plát.

Aj, však bude věčně pláti!
Než dřív musí v hrobě zráti,
Co věčnosti připadá:
Proto kmet vždy pleše, jásá,
Chválu svému tvorci hlásá,
Když slunéčko — zapadá.