Z pozůstalosti/Jen jedno jaro v životě jsem ztratil

Z pozůstalosti
To víš, jsou vzpomínky	Jen jedno jaro v životě jsem ztratil	Hovor o světluškách

Údaje o textu
Titulek:	Jen jedno jaro v životě jsem ztratil
Autor:	Stanislav Kostka Neumann
Zdroj:	Neumann, S. K. Láska. Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	V Praze: Československý spisovatel, 1973.
Licence:	PD old 70

Jen jedno jaro v životě jsem ztratil,
mimo mne přešlo, aniž jsem je viděl,
jen jedno jaro vzkvetlo, zavonělo,
aniž jsem upil z jeho sladkých zřídel.

Do dálky zřel jsem přes severní lány,
mně zrak se touhou beznadějně kalil,
a malomyslností hořce spoután,
do každé číše pochybnost jsem nalil…

Jen jedno jaro! Škoda je i toho,
všech květin škoda, jež nám nevoněly,
všech ptáků, jež jsme cestou nezaslechli,
všech žen, jež před námi se nezarděly.

A přece blahořečím tomu jaru,
své touze, bázni, pochybnostem, hoři!
Vždyť na břehu jsem stanul v nové zemi
po dlouhé plavbě v rozbouřeném moři.

Tu manželem jsem stal se kněžny cizí,
novinu vzácnou spolu vzděláváme…
Než zbohatneme žní, jíž ruka sklízí,
paláce ze snů nad hlavami máme.