Údaje o textu
Titulek: Z lesa
Autor: Václav Tille
Zdroj: Zlatá Praha, roč. 2, č. 24. s. 331
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Vydáno: 12. června 1885
Licence: PD old 70

Stín hluboký opřádal skalin čelo
pokryté plísní a pralesa mechem,
šum bystřiny se nesl v tichu echem
a v huštině se šero noční chvělo.

Sta kmenů v směsici ze křoví čnělo,
les šuměl zvolna táhlým, teskným vzdechem,
jak vzbuzenze sna vonným jitra dechem,
jež v červáncích se na obzoru skvělo.

A náhle paprsk v zeleň vnikl hravý,
probudil ptáky, již se rozepěli,
a v květech zahořel jak granát žhavý.

Tak myšlénka mi v stíny duše blyskne,
jak meteor se mihne v letu skvělý
a písní nadšenou mi z prsů tryskne.

Pod listem svým jahody se rděly,
granáty rudé v zlatém slunce jasu,
a stonky květů jako pro okrasu
kol pařezů se starých ovíjely

Ve vzduchu jasném někdy motýl skvělý
se letem mihl, zapaď v moře klasů,
hmyz sterým květů ssály žluté včely.

A větřík klidně vlnil kadeř trávy,
v korunách šuměl, skláněl k sobě květy,
a pýří po mýtině honil hravý;

Zde příroda svůj velký svátek slabví,
jak dívčice se zdobí na zálety
a blahem slastným zrak jí září smavý.