Poesie (nová řada)/Z jeviště světa/XII

Z jeviště světa Adam Asnyk
XI	XII

Údaje o textu
Titulek:	Z jeviště světa
Podtitulek:	XII
Autor:	Adam Asnyk
Zdroj:	ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 32–33. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Překlad:	František Kvapil
Licence překlad:	PD old 70

Já sám jen triumfuji, patře v lůno země,
jež v krvi sotva dýše, v slzách, ve žalobě —
sám krvavý ten rubín ve svém diademě
jsem k svojí slávě zasadil a ku své zdobě.

Já sám jen, strastí, nehod vrhnuv divé sémě
v ten rod, jejž plní neřest, vím, co činím v zlobě,
a mečem zhoubným drtě proklaté to plémě,
svůj vlastní trůn jsem opřel v lidstva šírém hrobě.

Mé dílo skončeno — leč Bůh teď z mračen klínu
zří dolů zrakem otce, s lítostí zří v chmuru,
vždy hotov uchvátit můj lup, plod všech mých činů

mi zničit jedním dechem lásky nekonečné —
již velí… Kletbu vrhám k Němu do lazuru!
— A zase prchat musím do temnosti věčné.