Z dopisů Dra. Jana Dobruského
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Z dopisů Dra. Jana Dobruského |
Autor: | Eduard Mazel |
Zdroj: | Časopis českých šachistů, roč. III. , s. 124-125 |
Licence: | PD old 70 |
Související: | Autor:Jan Dobruský |
Známo, že »náš Jan« byl všem úlohářům v osobním styku vždy hotový k pomoci. Jak mně, venkovskému začátečníkovi, písemně byl radou, ukazuje následující výňatek z dopisu ze dne .
»V úloze Kolářově«[1] jedná se o úlohu č. 93. sbírky úloh Dra. J. Dobruského, »přehlédl jste obranu černého 1 … Va5—f5, kterýž tah ještě jednu slušnou variantu vyvolá. I co se posouzení této úložky týče, nejsem Vašeho náhledu. Varianty 1. … c3—c2, 1. … Va5—f5! a 1. … Ke4—f5 dle mého upamatování nebyly dosud v jedné třítažce spojeny; nu a za nynějších časů jsme předce rádi, když nalezne se v úloze spojeno matů více ve formě původní, třeba každý z nich, jak jinak už nelze, novým nebyl.
Těší mne ostatně účastenství Vaše, a přeji si, abyste stále rubrice mé touž pozornost, jako nyní, zachoval.
Přeji si toho ale tím více, protože tak mnozí z našich šachistů — ani Vás nevyjímám — na úkor jediné české rubrice v Humorech příliš přejí cizím, tak Wiener Illustrierte etc.
Jsem přesvědčen, že malou tuto výtku, zakládající se, chcete-li v přirozeném egoismu, mi nezazlíte.
Co se úloh Vašich týče, upozorňuji především, že čtřtažka je nerozřešitelna pro …, nad to zdá se mi se až příliš průhlednou a vadu hlavní v tom má, že útok černého, kterýž co čásť ideje prvým tahem umožníte, ihned nehezky — braním! — paralysujete.
Pravil-li jsem, že útok černého prostým braním figury útočné odraziti není hezké — také nelítostné, ba všední, pronesl jsem již také úsudek o Vaší třítažce. Neboť úloha tím více ceny nabude, čím více se vymaňuje z idejí praktických, partiových. A víte ze zkušenosti zajisté, že řešení úlohy tím je zajímavější, čím více liší se od vedení hry praktické, tudíž obětí, umožněním mnoha obran i útoků se strany černého a podobně. A posléze hledíme dnes úzkostlivě k čistotě postavení matového vyjma tam, kde myšlénka originelní za ně náhradu poskytuje, jak v úlohách Loydových, Shinkmanových, Campbellových a j., kdežto druzí jako Bayer, Healey, Berger atd. vedle myšlénky ku kráse i matu i postavení přihlížejí.
Ze skrovných těchto pokynutí hleďte nyní sám posouditi své pokusy, kteréž ostatně svědčí o dosti pokročilé obratnosti. Nicméně ale žádám, abyste pracoval dále, a bude-li Vám vhod rada upřímná — vidíte, že lichotiti nedovedu — naleznete ve mně vždy rádce ochotného. Mám už mnoho žáků a jsem s výsledky, jakých jsem se domohl, spokojen.
Chcete-li tedy, zde ruka má a ke zdaru, seč mohu přičiním«.
Tyto řádky jsou cenným doplňkem k údajům Pospíšilovým na stránce 4 a 5 výše zmíněné sbírky úloh.
Že Dobruský ochotně se zajímal výchovou dorostu, vysvítá z následujícího dopisu, v němž mimo trefného posouzení šachového obecenstva v letech osmdesátých nalezneme odůvodněnou výtku proti neslušnému reprodukování bez údaje pramenů, kterýžto zlořád i za našich časů ještě není úplně vykořeněn.
píše: »Kvapím, neboť Moučka mi řekl, že se na mne začínáte moc zlobit.
Jsem totiž na všech stranách tak zaměstnán, že mi prázdné chvíle sotva někdy v neděli zbývá a tu věnuji trochu vždy tomu společnému šachovému povídání.
Lístky Vaše došly správně i se samomatem, ke kterémuž ale sáhnu jen v nouzi. Je ovšem roztomilý, ale naše publikum sotva ještě prostou třítažku rozluští, kde pak samomat! Více byste mne potěšil nějkou třítažkou, arci příležitostně, třeba až Vaší hyperprodukci bude konsumentů málo. — Jak vidíte, naučil jste mne býti vůči Vám skromným!
Prosím Vás, mluvíváte někdy s Falkbeerem? Četl jsem totiž, jak Vám v poslední listárně vyčetl, že jste mu poslal úlohu již uveřejněnou. Mohl byste mu laskavě ode mne pozdrav vyřídit a požádati jej, aby, když už je na originály tak posedlý, od Chocholouše úlohy v mých Humorech a svého času v mém Světozoru uveřejněné buď vůbec nepřinášel, aneb aspoň uvedl, že jsou tam a tam už otištěny. Je to svědomité a poctivé a žádám jen o to, co každý jiný. Ať se tím aspoň obeznamují lidé s našimi rubrikami. Ústně se zajisté taková věc lépe vyřídí, než-li kdybych psal«.
Zásadě, nejmenšími prostředky dosáhnouti co nejvíce, Dobruský byl vždy věren. Tázal jsem se ho, jak soudí o Dahlově opravě čtyrtažky č. 220. zmíněné již sbírky.
Tu jeho odpověď, datovaná ze dne .
»Dahlovu opravu mé čtyrky znám, protože jsem to postavení i mnohá jiná měl sám. Pro konečné s tahem 1. Sd2 rozhodnul jsem se po dobrém uvážení. Mé postavení je hezčí, celkovitější, myšlénka prostě provedena a zejména řešení 1. Sd2, 2. Sg5 daleko obtížnější. U Dahla je to slepené, prvý tah na dlani a při tom všem o dva pěšce více.«
Josef Pospíšil tedy pravdu děl pravdoucí, že nikdo neví, co Dobruský věnoval píle tomu pilování a zjednodušení úloh.
Zajímavo bude zajisté zvěděti, jak soudil o proponovaném tak zvaném zlepšení třítažky č. 78., která je po celém světě známa jako skvoucí perla.
Z Anglie přišli radou, umístiti bílého krále na h8 a za to postaviti dva bílé pěšce na h3 a h4.
Dobruský to ignoroval.
Po letech jsem se naň v této záležitosti obrátil a sděluji tuto jeho odpověď ze dne .
»Úloha má pouze jednu hrozbu De8, nikoli Sh8 atd. pro 2. Jc4.
Proč jsem tedy nevrazil škaredé piony h3 h4 a neodsoudil bílého krále k nečinnosti, dnes nevím, mám ale za to, že jsem na variantu 1 … J×D, v níž vyjde pouze jeden čistý mat, váhu nekladl a že jsem měl dosti na pěšci d6, kterýž státi musí pro vedlejší. — Dual 2. Sg7 neb h8 ve variantě teprv čtvrté přece nevadí tolik, jak oprava, o kteréž tuším už kdysi byla řeč, a která je po mém a jiných úsudku přece jen drahý prostředek".
V listopadu 1897, jako soudce v turnaji časopisu Neue Illustrirte Zeitung sděluje semnou: „O autorech nemám zdání. Ale v č. 9 themat autora tuším a přeju si od srdce, abych se nemýlil. Celá konstrukce a průběh nemůže ani od jiného býti, leda že by se byl zvrhnul někdo po něm. — K výkonům cyklistickým Ti gratuluji a doufám, že Tě na přesrok překvapím podobnou zprávou: chci kolem čeliti nervose, kteráž se o mne pokouší při mém opravdu mordýřském přetížení pracemi druhu nejrůznějšího. — Obsah Tvého listu sdělím našim hochům dnes večer a budu jejich obličeje bedlivě pozorovati. Hořím nedočkavostí, zda-li se mně prozradí — — — Josífek[2] náš!«
Bez odporu, osobnost Janova, nám tak drahá i nezapomenutá, byla vpravdě pojítkem všem českým šachistům a proto nechť zrcadlí se bodrost a dobrosrdečnost jeho v podaných vyňatcích zase znovu a trvale.
Dr. Eduard Mazel.
- ↑ Pseudonym Dra. J. Dobruského.
- ↑ Míněn jest mistr Josef Pospíšil, pořadatel sbírky úloh Dra. J. Dobruského.