Z domova/Starý otec
Z domova Karel Václav Rais | ||
Píseň | Starý otec | Dávno, dávno tomu… |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Starý otec |
Autor: | Karel Václav Rais |
Zdroj: | RAIS, Karel Václav. Z domova: verše. Praha : Unie, 1918. (Raisovy spisy; sv. 17). |
Vydáno: | 1912 |
Licence: | PD old 70 |
Náš tatíček - Bůh ho živ!
na nás vždycky myslel dřív,
na chleba nám másla přidal,
sám jen suché kůrky jídal.
Náš tatíček vesele
první skočil s postele,
oral, kopal, hroudy třískal,
ani slovem nezastýskal.
V podvečerní hodině
všecky nás měl na klíně,
u sebe nás v noci choval,
duchnu pořád přitahoval.
Teď jsou děti tu a tam,
tatíček tam zůstal sám -
hlava se mu klepe, točí,
vlhké jsou ty staré oči.
Všem nám pomoh’ do světa -
teď, když hlava prokvětá,
po stavení chodí, sedá,
staré časy pořád hledá.
A ta hlava šedivá
až sem k nám se zadívá - -
Tatíčku náš, v širém světě
zda ty děti naleznete?
„Jde to těžko, ale zas
přece vidím každé z vás,
jenže všichni jste tak malí,
jak jste doma bývávali.
V noci černé na lůžku
ohmatávám podušku,
ale žádná, žádná není
hlavička tu k nalezení!
Ráno nikdo dokola
o krajíček nevolá - -
Děti moje, děti zlaté,
zda na tátu vzpomínáte?“
(Lublani 1896.)