Z domova/Dvě písně

Z domova Karel Václav Rais
Bělohradské zvony	Dvě písně	Mládí

Údaje o textu
Titulek:	Dvě písně
Autor:	Karel Václav Rais
Zdroj:	RAIS, Karel Václav. Z domova: verše. Praha : Unie, 1918. (Raisovy spisy; sv. 17).
Vydáno:	1912
Licence:	PD old 70

I.

Znával jsem cestičku do dáli,
slunečný jas mi ji zlatil,
ptáci tam v topolech zpívali,
les mi ji šumem svým krátil.

Chodil jsem cestičkou mnoho let,
dávno je, dávno již tomu,
jak nemá srdce mě zabolet,
byla to cestička domů.

Ach, všecky jízdy v tu zemskou dál
proti ní uboze blednou,
chtěl bych tak, jak jsem jí chodíval,
jít po ní ještě jednou…


II.

Oj, slunéčko, tys též se na mne smálo
a pěšinu mou žitím zlatilo -
což srdce bilo, oko žhavě plálo!
však najednou ses v mraku ztratilo.

Jak dávno tomu… Potom zřídka šlehly
my pozdravy tvé v cesty oné pruh,
jen usmál jsem se, stíny kolem lehly,
a úsměv než se rozvil, opět ztuh.

I pěšina má zapletla se kdesi,
jdu bez cíle a nevím, kam a nač,
a jenom dálky za horami, lesy
zní ke mně cos jak prsou starých pláč…

(Zvon 1913.)