Vzkazy vlastenecké/Boleslavu Jablonskému

Vzkazy vlastenecké Karel Václav Rais
Boženě Němcové	Pomněnky: Boleslavu Jablonskému	Vítězslavu Hálkovi

Údaje o textu
Titulek:	Pomněnky: Boleslavu Jablonskému
Podtitulek:	Nar. 14. dne m. května 1813., zemř. 27. m. února 1881.
Autor:	Karel Václav Rais
Zdroj:	RAIS, Karel Václav. Vzkazy vlastenecké. Praha: Alois Hynek, 1885. s. 63–65. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Související:	Autor:Boleslav Jablonský

Vzkaz truchlý přilét’ k dědinám,
že’s odešel tam v dáli nám,
tam v dáli, ve bratrské zemi,
v té zemi reků Koszciuszků…
Zavanul anděl perutěmi
a k nebi nesl Tvoji dušku.

Hoj, byl vás kdysi jarý šik
a každý junák, bojovník,
každý tak jako jaro mlád
a všecko druzi, brat co brat,
a každý pěstil lásku svou
pro sirou vlasť nad Vltavou,
a každý houkal: „Vstaňte již,
což, pro Bůh, lide, neslyšíš?
Vždyť stále kývá starý Řip,
že u nás může býti líp,
vždyť Blaník volá zas a zas
a denně, bratři, budí nás,
že pod Šumavou, Bezdězem,
je dosud stará česká zem!“

Ej, zbudila se česká skráň,
již jaro dýchlo z našich vrat
a Čech zas jednou dýchal mlád!
Až slzu s oka stírá dlaň
při vzpomínce na zápal ten,
jímž český luh vstal omlazen…

I Tobě z mladých letěl plic
zpěv slavíkův a pěnkavic:
„Tři vlasy zlaté“, „Lásky boj“,
z „Moudrosti otcův“ veršů roj,
„Tři doby v zemi Libuše“
a písní ladných celá druž,
pel každá vonný, sladká růž
a každá vletí do duše.

Potom jsi v dáli bloudil sám,
až zastesklo se dědinám;
a dnes kraj český naříká,
že ztratili jsme slavíka,
že hlava Tvoje drahá, snivá
nám nikdy, nikdy nezazpívá!

Ó vím, že poslední Tvůj dech
zaletěl k směsi českých střech,
vždyť žil jsi, dýchal pro vlasť svou,
tu zemi krásnou, jedinou…
Kéž snové zlatí, líbezní
kol mrtvého Ti čela plynou —
teď blaze, otče, doma sni!
Tvé písně znějí domovinou!

Ten zápal, který zhříval Tvoji hruď,
kéž navždy zbude mezi námi,
pak blaze bude pod horami —
Již, Boleslave, s Bohem buď!