Vzkazy vlastenecké/Čtenářům!
Vzkazy vlastenecké Karel Václav Rais | ||
Naší mládeži! | Čtenářům! | Tiché duše |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Čtenářům! |
Autor: | Karel Václav Rais |
Zdroj: | RAIS, Karel Václav. Vzkazy vlastenecké. Praha: Alois Hynek, 1885. s. 7–9. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Zas podzim ťuká do oken,
a zimní noc tak dlouhá
svůj závoj tmavý plouhá
a ducha noří v tichý sen;
zas vábně v kamnech oheň praská,
a jizbou pluje tepla dech —
ó, škoda, že ta stará zkazka
již vadne kmetům na retech,
ó, škoda, že ty staré táčky
se od nás tratí víc a víc,
že písmáci a povídačky
se hrudí plnou pěnkavic,
se skrání jako padlý sníh
se zvolna kloní v temné hroby,
ó, škoda věčná čarné doby,
těch nocí dlouhých, kouzelných!
Však, děti české, vzhůru hlavy,
byť noci dlouhé kryly lán,
s písmáky zkazek zástup smavý
do hrobu není zakopán!
Vždyť nechaly ty vroucí duše
svým dětem jaré dědice,
jich zkazek druže nová kluše
do prosté vaší světnice,
v jich ňadrech písní plných vnady
a dějů roj se bujný zlíh’,
ty kynou vám jak kvítek mladý
pln vůně pravé z listů knih!
Ó, kniho česká! velký, svatý
odkaze sesivělých čel,
ty zaleť v jizbu bílé chaty,
tam úsměvy a písně stel,
pod každým čelem, v každém líci
rozdychej ohně jasnou růž,
ať omladne ta dobrá, snící
všech Čechů věrných statná druž.
Otevřte kronik šedých desky
a v řádky nořte jasný zor,
tam stojí to, jak národ český
kdys výskal také v lůně hor;
ó, vypoví vám svaté řádky,
jak pevně stával český lid,
jak pro blaho své vlasti — matky —
se znali bít a znali mřít.
Ty poví vám, jak v trudné době,
kdy celý svět se na ně zdvih’,
věřili sobe, jenom sobě
a listům velkých svatých knih!
Ty poví vám, jak celou hrudí
mívali rádi český zvuk,
jen tomu patřil srdcí tluk,
když umírali bídni, chudi.
Ty poví vám, že knihy staré
těm duším věrným byly vším,
že silou byly chase jaré
a líkem hlavám šedivým.
Kdy nad knihu se hlava kladla,
ustála srdce od bolů,
z ní nová rosa v ňadra padla —
a necítili mozolů!
A vypoví vám česká kniha,
jak národ, bedny sirota,
se knihou opět jaře zdvihá
k novému boji života!
Když oheň v kamnech vábně praská,
ó, přitulte se k listům knih!
Kéž neuhasne stará láska
ku knihám, družkám v dobách zlých!