Vybouřené smutky/Vyšel jsem v přítmí…
| Vybouřené smutky Antonín Sova | ||
| Pastorale | Vyšel jsem v přítmí…[red 1] | |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Vyšel jsem v přítmí…[red 1] |
| Autor: | Antonín Sova |
| Zdroj: | SOVA, Antonín. Vybouřené smutky. Praha : Moderní revue, 1897. s. 33. Národní knihovna České republiky |
| Vydáno: | 1897 |
| Licence: |  PD old 70 |
Vyšel jsem v přítmí… Válečný čas byl. A země
voněla bouří a spláchnuta deštěm bujela všady.
Psi vyli zavřeni v těsných stájích odbyté kultury,
Bezvládí duší když táhlo, táhlo starými Městy.
Psi světa starého, vyhnilé, napuchlé zdvíhali oči
od kostí, na nichž leželi. Vyli tak časem v dálku.
Táhli jsme neslyšně Městy a prolínali jsme zdi,
přebarvili jsme vody a nasákli do vůně květů.
Psali jsme Memento na chrámy, příkrá cimbuří hradů,
na dvéře ložnic. Byl válečný čas. A země
prolnutá námi se černala před jarem příštích věků.
V mlhách jsme přes Města táhli za zpěvu budoucích žalmů.