Vlastní životopis Karla IV./Kapitola sedmnáctá
| Vlastní životopis Karla IV. Karel IV. | ||
| Kapitola šestnáctá | Kapitola sedmnáctá | Kapitola osmnáctá |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Kapitola sedmnáctá |
| Podtitulek: | Kapitola sedmnáctá |
| Autor: | Karel IV. |
| Zdroj: | Císař Karel IV. Vlastní životopis. Praha: J. Otto, 1909. s. 82–84. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | autor překladu neznámý, redakčně připravil Josef Emler |
| Licence překlad: | PD old 70 |
Pak vrátivše sě páni jmenovaní, každý z nich do své země jede. Pak král krakovský a Bolek, knieže svídnické, zlostivú a lstivú uložili radu, kterak by krále Jana a Karla, markrabí moravského, když by sě vracovali z Prus, mohli jieti, a po mnohém pohanění až do poslednieho penieze obšacovati. Než oni té lsti nevědúce, král Jan s svými skrze marchii Bramburskú a Lužnickú zemi jeda, do hrabstvie Lucemburského sě zdviže. Ale Karel minúti nemohl, by nemusil skrze zemi krále krakovského do Vratislavě sě zasě vrátiti. A tak jeda přitaže do města Kališe. A tu podle zpósobenie krále krakovského a kniežete svídnického byla jemu stráže tajemně položena, ne tak aby byl jakžto zjevný nepřietel jat, ale aby z města neušel, tajemně měli střieci. Tomu ihned když Karel markrabie urozumě, učini sě jakoby toho střeženie neznamenal, i vece že by tu chtěl pro odpočívánie několik dní ostati. Zatiem posla k vládaři vratislavskému posla pěšieho, dávaje jemu na vědomie všech věcí zjednánie pořádně. Jenž ihned se třmi sty oděnci blíž k městu Kališi jedva za jednu míli přijev, a výborný hynšt Karlovi markrabí před bránu městskú posla. Jehožto Karel opatrně čekáše, jakžto od posla, jehožto byl do Vratislavě poslal, byl naučen. A tak na ten poslaný kuoň vsed, ručím během k svým, ježto z Vratislavě na vysvobozenie jeho byli přitáhli, brzo přijede. A když král krakovský urozumě, že Karel markrabie tak jeho ušel osidl,[1] všecku čeleď jeho, ježto po něm v Kališi bieše ostala, zjímati káza: jižto potom, kdy Karla markrabí, jakžto byl umyslil, vzdržeti nemohl, svobodnu propustil. Potom pak Kazimír město Stínavu, ježto k Vratislavské zemi přislušie, oblehl a dobyl jeho, a tu mnoho ohyzdných věcí učinil, panen cti zbavuje a městské ženy pohaněje. To když králi Janovi, jenž tehdy na Rýně přebýváše, vzkázáno bieše, ihned sě do Čech vráti, a sebrav vojsko, město Svídnické obleže, a předměstie zrušiv, země jeho veliký diel zkazil, města Landeshuty dobyl a přemohl. A proto že knieže svídnické ty lsti a úklady nepravé, jimižto Karel v Kališi, jakžto dřieve řečeno jest, měl staven býti lstivě a nepravě, byl zjednal: král Jan a Karel, markrabie moravský, deset neděl v zemi dřieve řečeného kniežete leževše, zemi nepřietelsky poplenivše na pomstu dřieve řečené zlosti, do Čech sě vrátichu.
- ↑ Ku konci ledna r. 1435.