Vlastenský slovník historický/z Pirkšteina
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Pirkštein | z Pirkšteina | Pisa |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | z Pirkšteina |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 614. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Páni z Pirkštejna |
z Pirkšteina, pánové, větev pánů z Lípy, nazvaná tak od hradu Pirkšteina (v. t.) v někdejším Kouřímsku. Praotcem jejich byl Čeněk, syn slavného Jindřicha z Lípy, jenž asi r. 1340 nabyl panství Ratajského a zemřel 1362. Syn jeho Ješek příjmím Ptaček nejspíše byl zakladatelem hradu Pirkšteina u Rataj, dle kterého napotom se psal z P., a tak i jeho potomci. Z těch byl nejslavnější Hynce Ptaček z P., který ponejprv objevuje se v dějinách českých r. 1434, když s mnohými jinými pány pomáhal Pražanům Staroměstským dobývati Nového města, načež bojoval u Lipan v řadách jednoty panské. Po nastoupení Sigmundově učiněn byl jeho radou a poslán r. 1437 dobývat hradu Siona na Roháčovi z Dubé, jehož on na dobytém hradě i s tovaryši jeho zajal. Po smrti Sigmundově obmýšlel Ptaček se svým přítelem Alšem ze Šternberka v skutek uvésti dávný, a zvláště u Sirotků oblíbený plán spojení v jedno koruny České s Polskou, a to provdáním císařovy vdovy Barbory za krále Polského. Po zvolení však Albrechta Rakouského za krále přistoupila k němu i strana Ptačkova, jenž přiměl také Tábory k zanechání domácí války, kterou byli již začali. Po smrti Diviše Bořka z Miletínka (1438) stal se Ptaček náčelníkem veškeré strany pod obojí, ač nedávno před tím byl ještě katolíkem. Popuzeni bezohledným jednáním strany Menharta z Hradce a krále Albrechte položili sobě utrakvisté sněm na Mělníce, kdež zvolili Kazimíra, bratra Vladislava Polského, za krále, což mělo za následek domácí válku. Když však Albrecht již 27. říj. 1439 zemřel, srozuměly se přátelsky obě strany, a v červnu 1440, s opominutím jednak Ladislava Pohrobka jednak Kazimíra Polského, zvolili za krále vévodu Albrechta Bavorského. Ptaček byl sám jedním z poslů k němu vypravených, když pak Albrecht volbu nepřijal, naklonily se obě strany k uznání Ladislava Pohrobka. Mezi tím v nastalém bezkráloví vyřizovány záležitosti zemské na sněmích, na nichž Ptaček jedno z předních míst zaujímal. Roku 1443 ustanoveno hlavně jeho působením na sněmě Pražském, vypraviti poselství k císaři Fridrichovi s určitou žádostí, aby Čechům vydán byl mladý král; ale ještě mezi dalším jednáním o té věci zemřel Ptaček na zámku svém v Ratajích 27, srp. 1444 co poslední muž svého rodu. Bylť on muž velikých schopností, zkušeným vůdce v boji a zběhlý jednatel v záležitostech občanských, při tom horlivý vlastenec, i provozoval v Čechách moc jako nikdo jiný převahou svého velikého ducha. Nástupcem jeho v náčelnictví strany pod obojí stal se Jiří z Poděbrad. Ptaček zanechal dceru Žofii, která se r. 1462 provdala za Viktorina knížete Minsterberského, jemuž přinesla za věno Rataje.