Vlastenský slovník historický/z Lichtenburka
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Liga katolická | z Lichtenburka | Linec |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | z Lichtenburka |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 433–434. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Lichtenburkové |
|
z Lichtenburka, pánové, starožitný rod panský v Čechách a na Moravě, větev kmene Hronovců, jenž psala se tak od hradu Lichtenburka v Čáslavsku, jejž král Václav I. udělil Jindřichovi z Žitavy, purkrabímu Budyšínskému (1219—52), v manství. První, jenž psal se z L., byl syn jeho Smil, jenž věrně sloužil Přemyslu Otakaru II. v jeho válkách. Z jeho synů podepsal Hynek z L. 14. čce 1271 co svědek list o mír s Uhry učiněný, ručil r. 1277 s jinými králi Rudolfovi Habsburskému za zdržení smlouvy dne 12. září 1277 uzavřené a bojoval r. 1278 po boku Otakarově. Roku 1287 přepadl s hradu svého Záviše z Falkenšteina, do Uher pro nevěstu jedoucího, rozehnal jeho lid a pobral vozy i s nákladem, Záviše pak samého k útěku přinutil. Hynkův bratr Oldřich z L. probodl r. 1307 na sněmě při volení krále po vymření Přemyslovců zemského maršálka Tobiáše z Bechyně, který radil k volení Fridricha Rakouského, an synovec jeho Hynek Krušina z L. totéž učinil strýcovi Tobiášovu. Remund (Raimund), bratr obou předešlých, byl r. 1298 hejtmanem zemským na Moravě, r. 1307 stal se podkomořím království Českého, r. 1309 ve sporu Pražanů s pány jat jest ještě s jinými šlechtici a držán u vazbě na hradě Lidickém až do vyrovnání, a zemřel okolo r. 1320. Později nazývali se členové rodu toho, kteří zboží své v Čechách měli, vesměs Krušinové z L., ti pak, kteří na Moravě byli usedlí, psali se z Bítova anebo Bítovští z L. Jan Krušina z L. byl v letech 1403—7 nejvyšším purkrabím a spolu nejvyšším hofmistrem zemským. Jeho syn Hynek Krušina z L. podepsal r. 1415 stížný spis pánů českých a moravských sboru Kostnickému po upálení Husa, v dubnu 1420 byl vedle kněze Ambrože hlavním původcem velikého shromáždění lidu na hoře Oreb řečené, odkud s jinými ještě zemany Pražanům na pomoc proti královským táhl. Téhož roku dne 1. listopadu dobyto pod jeho spoluvedením vítězství nad vojskem královským před Vyšehradem; roku následujícího pomáhal Pražanům společně se Žižkou, Jaroměře dobývajícím. Na sněmě Čáslavském, téhož roku 1421 odbývaném, zvolen jest za jednoho ze správců království. Taktéž nacházel se mezi dvanácti správci a hejtmany země České, na sněmě Pražském 1. list. 1423 zvolenými. Roku 1426 bojoval udatně v bitvě bliž Ústí nad Labem. Nedlouho potom však smířil se s králem Sigmundem. Roku 1437 pomáhal voliti Albrechta Rakouského na království České. Byv ještě r. 1452 při volení Jiřího Poděbradského za správce zemského zemřel na jaře 1454. Další členové této větve nezasahovali více tak rozhodně v dějiny vlasti, nepřestali však držeti hojné statky. Větev Krušinů vymřela v první polovici XVII. století Janem Bernartem, který byl spolu posledním mužským potomkem celého rodu L-rského. Z větve moravské držel za času krále Jiřího Hynek Bítovský z L. Corštein, jsa horlivý katolík a osobní toho krále nepřítel, proti němuž r. 1463 zdvihl zpouru, načež od soudu zemského prohlášen za rušitele pokoje a hradové jeho mocí vojenskou obehnáni. Marně utekl se Hynek o pomoc do Říma, dříve ještě, nežli vyjednávání v jeho příčině s králem ku konci dospělo, přinucen jest 9. čna 1465 Corštein vzdáti. Poslední muž větve moravské byl Jindřich z L. na Bítově, jenž zemřel 29. září 1572.