Vlastenský slovník historický/z Boskovic

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Bořivoj	z Boskovic	Botíč

Údaje o textu
Titulek:	z Boskovic
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 39–40. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Boskovicové

z Boskovic, pánové, slavný rod moravský, za jehož praotce pokládá se Velen, jenž byl živ na začátku XIII. století za markraběte Vladislava Jindřicha. Rod ten brzy se vzmohl k znamenitému bohactví, a členové jeho zastávali vysoké zemské úřady. Nad jiné vynikli: 1) Jan Všembera z B. (1395—1436), pán na Brandejse nad Orlicí, stoupenec císaře Sigmunda ve válkách husitských, velitel král. posádky na Vyšehradě, jehož hrdinsky hájiv dle úmluvy teprv po bitvě před Vyšehradem 1. list. 1420 Pražanům postoupil. — 2) Protas čili Tas z B., nejslavnější muž rodu toho, biskup Olomoucký (1457—82), prelát osvícený a svobodomyslný, nadšený duchem humanismu a láskou k literatuře a umění, věrný stoupenec krále Jiřího, pokud se to srovnávalo s poslušenstvím papeži povinným, až konečně r. 1467 přinucen jest k odpůrcům jeho se přidati. Po smrti Jiřího vykonal poselství ke dvoru polskému zvěstovat, že Vladislav Jagailovec na trůn český jest povolán. Biskup Protas zvelebil znamenitě školství na Moravě, r. 1466 založil první tiskárnu moravskou v Olomouci, a zemřel 25. srpna 1482. — 3) Jaroslav z B., tajný rada a kancléř krále Matiáše Korvina, padl co obět piklův od královny a dvořanův proti němu strojených. Křivě ze zrady nařknut odsouzen jest k smrti a vydán r. 1485 ve Vídni na popravu, ale kat od přátel Jaroslavových uplacený ťal jej toliko do ramene, což spůsobilo takovou bouři mezi diváky, že kat se musil dáti na útěk. Než však dostalo se Jaroslavovi pomoci lékařské, zakrvácel se a pochován v hlavním chrámě sv. Štěpána. — 4) Ladislav z B., bratr předešlého, jeden z nejbohatších pánů moravských, klasicky vzdělaný vrstevník Bohuslava Hasišteinského z Lobkovic, vychován od strýce svého biskupa Tasa, studoval v Padově, v Pavii a Bononii, cestoval pak po Italii a jižním Německu a přivezl domů ze svých cest znamenitou sbírku rukopisů, knih, obrazů a hvězdářských i hudebních nástrojů, kterouž ozdobil sídelní hrad svůj v Moravské Třebové. Po dvakráte (1496—1506 a 1516—20) byl nejvyšším komorníkem, proslul co mecenáš učenců a umělců, statky své zvelebil mnohými nádhernými a památnými stavbami, a zemřel 1520 na hradě Letovickém co muž všeobecně vážený. — 5) Marta z B., sestra obou předešlých, narozená okolo 1466, ač bratří její i celá ostatní rodina byli horliví katolíci, přilnula k jednotě bratrské, jíž stala se horlivou a velikomyslnou ochránkyní k nemalému pohoršení svých příbuzných. Rok úmrtí jejího není znám. — 6) Jan Šembera z B., poslední muž svého rodu, nepřijal žádného veřejného úřadu, odstoupil od víry katolické, vedl život nevelmi chvalitebný, a zemřel 30. dubna 1597. Pozůstalé po něm dvě dcery provdaly se za Karla a Maximiliana bratry z Liechtenšteina, jimž přinesly za věno všecky statky a bohatství svého rodu, od čehož původ vzalo rychlé povznešení se Liechtensteinů na Moravě.