Vlastenský slovník historický/z Březové
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Březan | z Březové | Brikcí |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | z Březové |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 45–46. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Vavřinec z Březové |
|
z Březové, mistr Vavřinec (mylně z Březiny neb Bysinius zvaný), rodu vládyckého, dějepisec český z dob husitských válek, narodil se 1370. Stav se r. 1394 mistrem na vysokém učení Pražském žil napotom v Praze (ačkoliv byl farářem Lounským a ještě 1406 v témž úřadě se připomíná), kdež měl domy, byv nějaký čas služebníkem krále Václava IV., k jehož rozkazu přeložil do češtiny knihu Somnium Slaidae pod jmenem Snář. Od něho jest též překlad cestopisu Jana Mandevilly. Touž dobou sepsal Kroniku světa. V jednáních veřejných té doby se mistr Vavřinec nejednou činně zúčastnil, přiznávaje se ke straně pokročilejších kališníků a jsa odpůrcem jak katolíků tak Táborů. Vítězství české u Domažlic oslavil rýmovanou latinskou básní, jejíž rukopis nalezá se v Pražské universitní bibliotéce. Když po dobytí Nového města od Staroměstských a vojska panského (6. kv. 1434) všecky listiny výsadní Novoměstských zničeny jsou, a tito pak od krále Sigmunda obnovení jich dle podaných přepisů žádali (1437), řídil se král co do obsahu listin dle výroku mistra Vavřince. Teprve v pozdějších letech svého života jal se mistr Vavřinec spisovati v latině paměti všech událostí, jichž svědkem byl, avšak dílo po něm pozůstalé obsahuje pouze dějiny osmi let (1414—22). Vypravování jeho, ač ne vždy nestranné, jest plynné, jasné a na mnoze jadrné, zabíhá hlouběji do podrobností než kterýkoliv jiný současný spis, a dokládá se zhusta listinami; není však prosto poklesků chronologických. Teprva v nejnovější době vydáno dílo mistra Vavřince Fontes rerum Austriacarum od Höflera pod názvem Magister Laurentius de Březina de gestis et variis accidentibus regni Boemiae 1414—22, a tamtéž i zmíněná latinská báseň pod názvem Carmen insignis corone Boemiae.