Vlastenský slovník historický/Zelená Hora
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Zeiller | Zelená Hora | Zelender |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Zelená Hora |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 910. |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Zelená Hora (zámek) |
Zelená Hora, zámek a druhdy pevný hrad v někdejším Plzeňsku blíž Nepomuku, místo od šedověkosti dějepisně památné, které dle pověsti bylo za pohanských dob sídlem rozsáhlé bohoslužby. Svatý Vojtěch, z Říma do své diécese se vraceje, požehnal prý zde s vrcholu utěšené hory zemi České a zrušil tím klatbu, kterou byl odcházeje z vlasti nad ni vyřknul, načež ihned hojný déšť svlažil vyprahlou zemi po dlouhém, trapném suchu. Vše obživlo, i hora jasně se zazelenala, a na památku té událostí nazvána jest Z-nou Horou. Později dostala se Z. H. v držení kláštera Nepomuckého, po jehož vypálení od Husitů r. 1420 císař Sigmund zboží jeho i se Z-nou Horou zastavil bratřím Bohuslavu a Hynkovi Krušinům ze Švamberka. Za krále Jiřího připadlo Z. H. koruně České, ale brzy přešla v držení pánů ze Šternberka. První její držitel z rodu toho, nechvalně známý Zdeněk ze Šternberka, zvrhl se z přítele v odpovědníka krále Jiřího a spůsobil 28. listopadu 1465 pověstný sjezd na hradě Zelenohorském, na kterém utvořila se známá Jednota Zelenohorská proti Jiřímu. Šternberkové drželi Z-nou Hora až do r. 1728, v kterémž přešla do jiných rukou.