Vlastenský slovník historický/Vintíř

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Vinice	Vintíř	Viprecht Grojčský

Údaje o textu
Titulek:	Vintíř
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 874-875.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Vintíř (poustevník)

Vintíř sv., něm. Günther, z knížecího rodu německého, příbuzný s králem Uherským sv. Štěpánem, žil od r. 1008 co poustevník v lese českobavorském, kdež založil rozličné osady a jmenovitě stezku z Bavor do Čech, která sloužila později za bránu zemskou. V. zemřel prý 9. října 1045. Památka po něm zachovala se v pojmenování místa Poušť (Einöde), hory Svatovintířské a v jmenu osady Sv. V. neb Dobrá Voda v okresu Sušickém. Tělo Sv. V-e chová se v kostele kláštera Břevnovského. — V dějinách Českých získal si V. nechvalnou pověst vyzvědačstvím svým. Za rozbrojů mezi knížetem Břetislavem a císařem Jindřichem III. propůjčoval se totiž Němcům za vyzvědače a cestovoda, r. 1040 ukázal zbytkům německého vojska, v Šumavě poraženého, zpáteční cestu do Bavor a vysvobodil je tak od jisté záhuby; hned po tom spěchal do severních Čech podat zprávu o té porážce druhému vojsku německému, roku pak 1041 vedl německé vojsko cestou, kde byly hranice slabě obsazeny, do země, tak že brzy vniklo do vnitř Čech, a pomohl tak císaři ku pokoření knížete Českého.